Stavba filipovské baziliky
Brzy po zázračném zjevení a uzdravení Magdaleny Kade přicházeli do "milostného domku" katolíci i protestanti, poutníci z Čech, Slezka, Saska i vzdálenějších zemí. Často se zde vystřídali i stovky lidí za den. Mnozí přiváželi své nemocné a docházelo k dalším zázračným uzdravením. V květnu 1866 už byla světnice vyklizena, sloužila už pak výhradně jako kaple. Ze starého stolu byl zbudován oltář, na kterém hořela dnem i nocí svíce. Na místo, kde se Magdaleně zjevila Panna Maria, položili nádherně vyšívaný polštář.
Ještě téhož roku P. František Storch vykoupil domek Kadeových i s polnostmi. Schátralá podlaha ve světnici byla nahrazena žulou a polštář v místě zjevení mramorovou deskou s nápisem " Main Kind, von jetz an heilťs." ( " Mé dítě, od nynějška se uzdravuješ." )
Oslava prvního výročí zázračného uzdravení probíhala v pondělí 14.1.1867 v jiříkovském kostele, tehdy se sešlo na deset tisíc věřících.
Na druhé výročí v roce 1868 P. Storch slavnostně vyhlásil sbírku na stavbu milostné kaple. V lednu 1869 byla vyslána deputace do Litoměřic, aby si vyžádala povolení ke stavbě. Stavba kaple byla zahájena 24.5.1870. Architekt František Hutzler z Vídně zdarma dodal plány na stavbu "milostné kaple". Projektoval ji tak, aby místo, kde se Panna Maria zjevila, bylo uprostřed před oltářem a aby kněz při mši stál vždy před ním. Šířka světnice (5.5 m) byla ponechána, kaple však byla prodloužena směrem k východu na 17 m.
Na sedmé výročí 13.1.1873 byla otevřena a vysvěcena kaple Panny Marie Uzdravení nemocných a sešlo se zde na dvacet tisíc věřících.
V tu dobu stál před P. Storchem veliký úkol - stavba poutního chrámu. Základní kámen kostela byl položen 8. září 1870 a dostavěn byl v roce 1885. V létech 1883 – 1884 byl vedle kostela vystavěn i klášter. Chrám dostal v roce 1885 tři zvony o které za první světové války přišel. 24.7.1921 dostal kostel nové zvony o které opět přišel za druhé světové války. Věžní hodiny z roku 1887 jsou dílem hodinářského mistra Kruegela z Eibau. Prvotřídní varhany mají 22 rejstříků a v chrámu byly instalované 2. – 9. dubna 1889 mistrem Hermannem Eulem z Budyšína.
Dne 11. října 1885 mohl konečně P. Storch, který se mezitím stal děkanem, jít procesím, provázejícím biskupa Emanuela Schöbela, k právě dostavěnému kostelu. Přestože bylo velmi nepříznivé počasí, tisíce věřících čekali venku, aby mohl biskup při svěcení volně procházet chrámem. Až teprve v 11.30 se otevřela brána a v chrámě se sloužila první pontifikální mše. Kostel byl zasvěcen Panně Marii Pomocnici křesťanů. Posvěcení chrámu se slavilo ještě jednou, a to o týden později, aby se všichni mohli na bohoslužbách vystřídat.
V historii filipovského chrámu byl nejpamátnější rok 60. výročí zjevení Panny Marie. 13.ledna 1926 dostal chrám titul Basilika minor, a to z rozhodnutí papeže Pia XI., který ještě jako papežský nuncius v roce 1920 sám Filipov navštívil. Vrcholem tohoto jubilejního roku byl den 12. září. Socha Panny Marie z "milostné kaple" byla slavnostně korunována. Na volném prostranství za nádherného počasí sloužil pontifikální mši litoměřický biskup Dr. Josef Gross.
Duchovní správa pro poutníky byla v roce 1865 svěřena otcům redemptoristům. Pro ně byl hned vedle kostela klášter, který byl v letech 1914-1915 rozšířen do současné podoby, aby mohl sloužit jako exerciční dům.
Plány filipovského kostela z roku 1925
