Domů

Porodní báby

   

Urbanistický vývoj


Město v letopočtech


Rozmary počasí


Kronika P. Friese


Městský znak a vlajka


Porodní báby


Slévárna Grohmann


Stáčírny piva


 

 
   

 

 

 

 

 

 

 

 
 

Předem se za nelichotivé pojmenování těch moudrých žen omlouvám. Ale co na plat, tak se kdysi ženám, které pomáhaly rodičkám přivést na svět miminka, lidově říkalo. Působily jak na vesnicích, tak ve městech, požívaly úcty a vážnosti. Byly to ženy v oboru vyškolené, zkušené s velkou praxí. Samy byly matkami, a tak věděly přesně, o co jde.
Zdaleka to nebylo tak, že k porodu běžela porodní asistentka (něm. Hebammen), která by o rodičce nic nevěděla. Svoji asistentku si mohly nastávající maminky vybrat, pokud jich v místě bylo více. Asistentky pak byly s budoucími maminkami ve styku a informovaly se o průběhu těhotenství. Pokud se vyskytly komplikace, pak teprve převzal péči o těhotnou doktor. První špitály ve Šluknovském výběžku vznikly ve Šluknově, Mikulášovicích a Jiříkově (1870). Dříve ženy rodily především doma, a tak také od asistentky věděly, co musí být připraveno, až přijde ta těžká hodinka. A také krásná, když se pak ozval první pláč miminka.
V Jiříkově (Georgswalde) nastalo největší zalidnění, tedy největší počet obyvatel, na přelomu 19. a 20. století mezi lety 1895 – 1910. Tehdy měl Jiříkov, včetně Loučného a Nového Jiříkova i přes jedenáct tisíc obyvatel! Umožňoval to především rozvoj textilního průmyslu (Holfeldové, Diessner, Lorenc), slévárenství, výroba hudebních nástrojů (Förster) i stavba tkacích strojů (Roscher). K tomu samozřejmě rozvinuté zemědělství, řemesla všeho druhu a železniční spojení do vnitrozemí i vedle do Německa od listopadu 1873. Lidé měli práci, výdělky, a tak se nebáli postarat se o více dětí.
Zjistit, kolik bylo v Jiříkově porodních asistentek koncem 19. století do roku 1900, se nepodařilo. Ani v rozsáhlém díle „Vlastivěda politického okresu Šluknov 1898“ od šluknovského učitele pana Jos. Fiedlera. Ve zmíněném díle je uvedeno celkem 67 profesí v průmyslových a obchodních činnostech v obcích okresu Šluknov. Ale porodní asistentka, tak důležitá profese, není jmenovitě uváděna vůbec. I když je v Jiříkově třeba uváděn jeden sudař a jeden kominík.
Mnohem sdílnější je však kalendář politického okresu Šluknov pro rok 1912. A jaké překvapení! V Jiříkově je uváděno celkem pět porodních asistentek, ženy, co v Jiříkově i bydlely. Byly to paní Antonia Bönsch č. 736, Theresia Herbrich č. 262, Matylde Langhans č. 243, Marie Müller č. 473, Rosalia Müller č. 117. Zdá se to dost, ale na deset až jedenáct tisíc obyvatel měly někdy určitě plné ruce práce všechny.
Po I. světové válce a vzniku Československé republiky v roce 1918 došlo postupně ke snížení počtu obyvatelstva přibližně na osm tisíc. Tak v roce 1925 jsou v Jiříkově uváděny porodní asistentky jen tři. Byly to již zmíněné paní A. Bönsch, M. Langhans a přibyla nová paní Anna Kostrba č. 140. Je však pravděpodobné, že působila mnohem dříve, protože přehledy pro sestavování městských a okresních adresářů a seznamů podniků a živností se zhotovovaly tak jednou za pět let.
V roce 1931 má Jiříkov 7990 obyvatel a 1182 domů, včetně Loučného a Nového Jiříkova. Není bez zajímavosti, že všechny tři části města měly své číslování domů, a tak jedno a totéž číslo popisné se vyskytovalo třikrát. Chudáci pošťáci! V uvedeném roce 1931 se počet porodních asistentek nemění. Stále působí tytéž jako v roce 1925. Ve městě působí tři doktoři a zubař.
Po záboru českého pohraničí v říjnu 1938 a počáteční euforii a tisícileté „Velkoněmecké říši“ se počet obyvatel mírně zvýšil. Umožňoval to průmyslový potenciál města a též možnosti bydlení. Nacistická ideologie o skvělé budoucnosti, mobilizace zdrojů pro válku a apel na německé rodiny o potřebě nových mladých lidí způsobil dočasné zvýšení porodnosti. Počet porodních asistentek se tak před válkou v roce 1939 zvýšil na čtyři. A tak jejich poslední „silná“ sestava byla tato: paní A. Bönsch, M. Langhans, Anna Kostrba, Anna Protse č. 200. Uvedené asistentky působily i za války viz obrázek. Válečné události proběhly a hlavně skončily jinak, než slibovala nacistická propaganda. Mnoho těch pěkných kluků, co jim „porodní báby“ pomáhaly na svět, se už nikdy z války nevrátilo. Přišly jen smutné zprávy a pak kartička s fotografií. Hans či Karl padli někde u Stalingradu nebo v Africe hrdinnou smrtí za vlast a Vůdce.
Po II. světové válce, od června 1945, působila pak porodní asistentka Anna Kostrba, vlastně již Kostrbová. Začala asistovat u porodů přicházejících českých osídlenců a nadále v rodinách, které v Jiříkově jako původní zůstaly. O paní Kostrbové zaslouží povědět něco více.

     
   
Křtiny - Anna Kostrbová (dáma uprostřed)    

Anna KOSTRBOVÁ se narodila v Georgswalde – Jiříkově 9. října 1886 a prožila zde celý svůj život. Byla dcerou Johanna a Eleonory Holfeldových č. 140 v Dolním Jiříkově. Její matka provozovala v domě obchod se zbytkovým textilem (Resterhandel). Později bylo v domě i krejčovství Antona Holfelda viz obrázek. Oba její rodiče byli německé národnosti. Dům č. 140 již dnes nestojí a nacházel se přes potok proti domu č. 800 (t. č. modrý). Paní Kostrbová se vdala za Čecha Václava Kostrbu v roce 1906. Její muž nepocházel z Jiříkova, toto jméno se mezi majiteli domů, řemeslníky ani podnikateli nevyskytovalo.
Byla sama matka, 20. září 1907 přivedla na svět syna Václava. Ten uváděl svoji národnost jako českou. Po vzniku Československa v roce 1918 vystudoval v Praze stavební inženýrství, určitě dovedl mluvit česky i německy, protože byl ze smíšeného manželství. Při studiu si osvojil angličtinu. V Praze působil až do záboru pohraničí v roce 1938. Obsazení Čech Němci bylo už jen otázkou krátkého času, proto odjel do zahraničí a dostal se do Anglie. Tam vstoupil do armády.
Paní Kostrbová byla vdova, své profesi se mohla věnovat naplno, až když syn dovršil osmnácti let, tedy od roku 1925. Bydlela stále v Jiříkově, vystřídala několik domů. Nejprve to byl rodný dům č. 140 v dolním Jiříkově. Asi od roku 1925 bydlela v pronájmu v č. 800 (vlastně přes potok) až do konce II. světové války v roce 1945. Poté nastaly velké změny ve vlastnictví domů, mnoho původních obyvatel bylo odsunuto do Německa. Těch, co mohli zůstat, byla sotva desetina. Změny se dotkly i paní Kostrbové. Podle „Přihlášky trvalého pobytu pro cizince“ byla

     

Pokyn od Státní zdravotnické pokladny v Berlíně ze dne 30.1.1940. Město Georgswalde má sdělit cenovou klasifikaci a přirážky za asistence při porodu z důvodu odměny pro Annu Kostrbovou

Přihláška občana k přechodnému pobytu v soukromí

 přesunuta z domu č. 253 u potoka, kde bydlela asi do roku 1949, do č. 417 na Pražské ulici. Oba poblíž tzv. Červeného konzumu. Dnes již č. 417 původní nestojí. Od července 1951 opět změnila ubytování, opět na Pražské ulici, v části „Na Štajgu“č. 249. To už je jí 65 let a její činnost porodní asistentky pomalu končí.
Také proto, že po Únoru 1948 přišly další velké změny, začaly působit porodnice částečně v Rumburku, ale hlavně ve Varnsdorfu. Rumburk byl okresním městem.
Její syn Ing. Václav Kostrba se po válce z Anglie vrátil, byl ženat. Žil a pracoval v Praze. Svoji matku v Jiříkově navštěvoval, trávil zde i dovolené. Svědčí o tom formuláře „Přihláška občana k přechodnému pobytu v soukromí“ z let 1952, 1953 a další.
Paní Kostrbová za svoji praxi porodní asistentky v Georgswalde – Jiříkově pomohla na svět téměř dvou tisícům novorozeňat. Mnoho jiříkovských obyvatel si na ni ještě dnes pamatuje. Buď asistovala u porodu jejich sourozenců, známých nebo dokonce jich samých.

     
Anna Kostrbová (cca 1935) Hrob Anny Kostrbové a jejich rodičů Dům Pražská 249 (cca 1980)

Dožila se požehnaného věku 86 let, skonala 14. 12. 1972. Ostatky její i jejího syna Václava, který zemřel v roce 1977, jsou uloženy u jejích rodičů na jiříkovském hřbitově.
Ať nikdy nejsou zapomenuty její obětavost, trpělivost a laskavost při prvním vstupu jiříkovských občánků do života.
Čest její památce.

     
 
Josef Nedomlel, Jiříkov 2017
   

Pravnučka MUDr. Kateřina Kostrbová se svým synem,

která převzala pomyslné žezlo po své prababičce

 


Všechna práva vyhrazena  Copyright © 2005-17    Aktualizace: 05.10.2017    petr.wittgruber@jirikov.info   www.jiříkov.eu aneb jak se žije v Jiříkově podle Petra Wittgrubera