Menu

SLOUPOVÁ BOŽÍ MUKA - "Švédský sloup"

   

Umístění:

Jiříkov, Mánesova ulice, naproti domu č.p. 101

Souřadnice GPS:

51.0051758N, 14.5611792E
Původní nebo známý název:

Nieder Schencken Kapelle (1835), Švédský sloup
Založeno:
Jedna z nejstarších dochovaných jiříkovských památek, vztyčena roku 1704.
Zakladatel:
Georg Gottfried Röttig, sedlák z Jiříkova
Důvod postavení:
Důvod postavení není doposud objasněn. Podle legendy zde měl rekvírující důstojník zabít sedláka, který mu zatajil a odmítl vydat zásoby. Dva známí němečtí vlastivědci Josef Fiedler a Robert Lahmer zasazují tento příběh do časů třicetileté války. Ta ale skončila již v roce 1648, tedy plných 56 let před vztyčením božích muk. Což znamená, že na jejich místě stál buď starší předchůdce, a nebo se příběh tak dlouho udržel v povědomí obyvatel, že i po tak dlouhé době mohl vést k jejich vztyčení. Pravděpodobnější ale je, že k události, která stála za vznikem objektu, došlo až těsně před nebo přímo v roce vztyčení. Mezi léty 1701– 1714 totiž probíhala válka o španělské dědictví, během které se vojenská soldateska nevyhnula ani Šluknovskému výběžku. Možná se tragický příběh odehrál právě v časech této války.
Popis:
Ze základového podstavce, tvořeného kamennými kvádry, vyrůstá nižší dvojdílný sokl, na který přes kruhovou patku nasedá válcový dřík sloupu s entanzí ukončený jednoduše profilovanou hlavicí s abakem, na němž spočívá vrcholová kaplice se čtyřmi obdélnými půlkruhově ukončenými vpadlinami pro vložení obrazů malovaných na plechu.
Podle obsahu jednotlivých nápisů, které se nalézají na všech stranách soklu, můžeme rekonstruovat ikonografickou náplň všech čtyř vyobrazení. Na čelní straně bylo Ukřižování, na levé straně Bičování Krista , na pravé straně Pieta a konečně na zadní straně Zajetí Krista v Zahradě getsemanské. Na pravé straně soklu nalezneme též tesaný letopočet 1704 a iniciály, které Helmut Hegewald přečetl jako C R, vzhledem ke jménu předpokládaného zakladatele bych se přiklonil spíše ke čtení G R, které by bylo možné rozepsat jako Georg nebo Gottfried Röttig.
Na vrcholu kaplice je patrné torzo kulového podstavce pro upevnění kovaného křížku, který byl v roce 1835 popsán jako dvojramenný tj. patriarší kříž.
Nápisy:
Na všech čtyřech stranách soklu se nacházejí tesané nápisy. Jejich čitelnost stěžuje stářím poznamenaný povrch kamene a také nepoměrně mladší začernění. Na podzim roku 2012 provedli studenti Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem 3D skenování objektu. Díky těmto skenům se podařilo panu Helmutu Hegewaldovi ze Žitavy rozluštit znění jednotlivých nápisů.
 

Přední strana:
„Der / grechte stirbt be / tracht mein Christ / Der ferdig mann / fast niemand ist“
„Každý, ať dobrý je, musí zemřít, stejně není ale nakonec nikdo připraven“
Levá strana:
„Auf meinem rü / cken schlagen mich / Die Henckers= / knecht gewaltig “
„Katovi pacholci, mě nemilosrdně přes záda bičují“
Pravá strana
G R
1704
„Maria ist ja voll / ler schmertz*dein / gstorben ist ihr / liebstes hertz“
„Tvá smrt naplnila Mariiono srdce bolestí“
Zadní strana:
„Schau / Mensch wie fan / gen Deinen Gott / Die Hencker und / Gottlose rott“
„Pohleď, člověče, jak popravčí a bezbožná horda zajali Tvého Boha.“

Stav:
Základový stupeň je mírně propadlý. Celý objekt se z pohledu od hlavního průčelí vychyluje mírně vlevo od středové vertikální osy. Povrch kamene je silně narušen zvětráváním a prakticky po celém povrchu porostlý lišejníky, především pak na dříku sloupu. Kaplice je na několika místech mechanicky poškozena a mírně posunuta vlevo od středové vertikální osy. Na jejím vrcholu chybí také část kulového podstavce kovaného křížku i křížek samotný. Nápisové plochy na soklu jsou začerněné. Kovové zámky na patkách sloupu jsou silně zkorodované, ve stejném stavu bude zřejmě i vnitřní čep, který spojuje sloup z podstavcem. Tento faktor společně s mírným vychýlením celého objektu by mohl vést ke zřícení kaplice a sloupu.

Zpracoval: Mgr. Josef Rybánský, květen 2013


Prameny a literatura:
LAHMER, Robert, Gedenkblätter von Georgswalde, Georgswalde 1875, s 58-59
Pověsti a pamětihodnosti
Nebezpečí zpustošení a vypálení Švédy bylo enormní, mimo oficiální kontribuci, pátrali po zásobách krmiva pro koně a potravinách vojáci také na vlastní pěst. Jednoho dne přišel švédský důstojník s mužstvem i k tehdejšímu majiteli zemědělské usedlosti č.p. 101 v Dolním Jiříkově a požadoval po něm oves, seno a slámu. Sedlák, požadavek odmítl splnit s odůvodněním, že již dříve o všechno přišel. Ale že snad u sousedů by mohli požadované nalézt. Důstojník mu uvěřil a šel hledat štěstí naproti. Tito, již dříve vydíraní hrozbou vypálením, byli o svém bohatém a ziskuchtivém sousedovi přesvědčeni, že má stále ještě velké zásoby krmiva. Když důstojník poznal skutečný stav věcí, velmi se rozzlobil a vrátil se zpět k prvnímu sedlákovi. Nechal ho zavolat a rozhodně požadoval kontribuci z jeho bohatých zásob. Sedlák se vymlouval a opět tvrdil, že již nic nemá. Rozhněvaný oficír vytáhl šavli a rozťal mu hlavu vedví. Na paměť této události se ještě dnes nalézá u domu č.p. 101 mezi dvěma lípami pískovcový sloup.


FIEDLER, Josef, Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau, Rumburg 1898, s. 369
U domu čp. 101 stojí pískovcový sloup mezi dvěma lípami jako připomínka události z dob třicetileté války. Zemědělec nechtěl ze svých zásob z lakoty nic odevzdat rekvírujícímu důstojníkovi malého oddílu a poslal ho ke svému sousedovi. Tento vysvětlil důstojníkovi, jak se věci mají, ten se vrátil, ale naříkající sedlák nechtěl vydat žádné krmení, a tak mu důstojník rozsekl hlavu šavlí.
 


Soupis křížů, soch a kaplí farnosti Jiříkov z roku 1835 (Archiv biskupské konzistoře Litoměřice)
Název zastavení: Nieder Schencken Kapelle
Jméno zakladatele: Georg Gottfried Röttig, sedlák v Jiříkově
Popis objektu: Velmi malý železný kříž s dvěma příčnými břevny je upevněn na vrcholové kaplici masivního baňatého sloupu, který se zdvihá z podstavce. Na vrcholové kaplici se nachází čtyři malé a čtyři velké výklenky s plechovými tabulemi popisujícími již jen ve velmi slabých konturách utrpení Páně a jeho Matky, mimořádná součást je bílý pískovec.
Stanoviště a stavební stav: Při cestě do zahraničí na vlastním pozemku tehdejšího hospodáře (zakladatele). Stav hlavního objektu je uspokojivý a celkově stále ještě působí zbožným dojmem.
Fond na údržbu, nebo jiné zabezpečení: Bez fondu na údržbu i jiného zabezpečení. Majitel hospodářství přeci jen přislíbil duchovnímu, že pomník nechá na vlastní náklady zrenovovat. Zastavení označuje také místo, kde drobná nepříjemnost přivodila rychlou smrt.
Nápisy: Na jednom poli podstavce není ze zdlouhavých nápisů patrné již téměř nic než: „ Maria ist schmerzlich, den --- gestorben“. Na dalším poli již lze přečíst pouze jméno stavitele a letopočet postavení 1704.

     

     

 Veliké problémy byly s nečitelnými nápisy na pomníku, přes několikeré a několikaleté pokusy jsme se nepohnuli prakticky ani o píď a není se čemu divit, neboť podle dochovaných dokladů se toto nepodařilo ani P. Götlichovi při soupisu v roce 1835!  Díky pomoci Natálie Belisové se povedlo zajistit moderní technologie a  tak město objednalo speciální 3D laserový skener, který vytvořil přesné počítačové modely těchto nápisů.

     
     

Po dlouhých peripetiích s luštěním nápisů, nám zcela nezištně nabídl spolupráci pan Hegewald ze Žitavy. Díky 3D skenování a jeho velikým zkušenostem germanisty nápisy detektivním způsobem rozluštil a vypracoval dokonalý popis tohoto sloupu

     
     

Švédský sloup“ v Jiříkově

Helmut Hegewald, Žitava

 

Prostřednictvím pana Mgr. Pilze z Leutersdorfu jsem byl z Jiříkova požádán (mimo jiných panem Petrem Wittgruberem, který mi k tomu rovněž poskytl fotografický materiál včetně laserscanu, jakož i další informační materiál k Švédskému sloupu) o rozluštění sotva čitelných textů na tamním tzv. Švédském sloupu. Při prohlídce sloupu dne 7. května 2013 (překlad ochotně zajišťovala paní Veronika Radčanská) se ukázalo, že silně zvětralé nápisy, částečně přemalované černou barvou, jsou sotva rozpoznatelné. Díky 3D zobrazení pomocí laserscanu od pana Wittgrubera bylo umožněno kompletní přenesení textů. Vzhledem k tomu, že mi pan Wittgruber mezitím předal kopii inventárního soupisu z r. 1835 ze státního archivu, který rovněž obsahuje i sloup, mohu nyní oba přepisy předložit a nechat podrobit bližšímu posouzení. Tímto zde předkládám výsledek tohoto jazykového zkoumání. Přiměřeně mému zadání zůstává transkripce inventárního soupisu omezena pouze na zápisy o Švédském sloupu.  

Foto Petr Wittgruber

 

1. Nápisy na Švédském sloupu

Na sloupu, který stojí na okraji cesty (Mánesovy ulice) v Dolním Jiříkově, je zaznamenán rok jeho postavení. V rámu pravého zobrazeného pole (z pohledu od cesty) je uveden letopočet 1704, jakož i písmena C a R (viz následující obrázky). Komu tyto iniciály patří, zůstává otevřené (viz 2. kapitola stati).

U letopočtu je zajímavé „zastaralé“ psaní číslice 1 jako „j“, které se nachází i na jiných místech v obci (dveřní portály).

     

 

Fotografie zvětralého nápisu

 

 Skenovaný nápis

Na každé ze čtyř stran čtyřbokého podstavce se v obráceném štítu nachází nápis rozdělený do čtyř. popřípadě pěti řádků. Znázorněny jsou vždy dvouřádkové citáty, které se rýmují. Všechny čtyři nápisy spolu obsahově souvisí: vztahují se na čtyři výjevy z období utrpení Krista.

Začátek a první nápis je na štítu odvráceném od  ulice a popisuje zatčení Kristovo:

„Schau Mensch, wie fangen Deinen Gott

Die hencker und Gottlose rott“

  („Hle člověče, Tvého Boha zadrželi

popravčí a hordy bezbožné“)

Proti směru hodinových ručiček následuje pak na levé straně sloupu odkaz na Kristovo bičování: 

„Auf meinem Rücken schlagen mich

Die Henckersknecht gewaltig“

(„Po mých zádech bijí mě

pacholci katovi značně“)

Směrem k cestě je znázorněna smrt na kříži a vzkaz všem křesťanům:

„Der grechte stirbt betracht mein Christ

Der ferdig mann fast niemand ist“

(„Zbožný zemře každý v Kristu

však skončit takto žádný nechce“)

Na pravé straně končí Kristovo utrpení sejmutím s kříže, případně truchlící Marií nad Ježíšem:

„Maria ist ja volller schmertz

dein gstorben ist ihr liebstes hertz“

(„Maria je přeci bolesti plná

neboť zemřelo její nejmilejší srdce”)

 

Jelikož se na horní části sloupu (na kaplici) nacházejí nad uvedenými texty o něco menší štítky, jejichž obsah není rozpoznatelný, lze se domnívat, že v těchto štítech byly spodní texty znázorněny formou obrázků (podle archivních listin na plechových tabulkách). Potvrzuje to i zápis v inventárních listinách z roku 1835.

Jazyk užitý v textu na sloupu odpovídá době jeho vzniku a je tzv. novohornoněmecký. Navzdory malému textovému rozsahu se dají vytušit regionální vlivy hornolužičtiny: tupé „e“ v předponě ge- ve slovech „g(e)schlagen“ a „g(e)storben“ by tomu mohlo nasvědčovat.

Text však zcela neodpovídá pravopisným pravidlům tehdejší doby. Není použita interpunkce. S psaním velkých a malých písmen je nakládáno libovolně. Odložena musí být i otázka, zda tyto chyby pocházejí od autora textu, nebo od kameníka při tesání do podstavce. Zjevné chyby nacházíme v textu věnované Marii: „volller“ místo „voller“ a „dein“ místo „denn“. Na přední straně textové desky čteme „ferdig“ místo „fertig“. Prohlédněme si nyní následující čtyři textové štíty. Zobrazen je vždy laserscan a vedle toho přepsaný text v původním dobovém písmu:

 

Přední text

Zatímco texty na bočních stranách a na straně zadní mají výpravný charakter, podporují tím i text na přední straně, který je vlastně ponaučením všem křesťanům.

     
 
     

 Text s mezerami mezi slovy podle dnešního slovního dělení:

 

Převedeno do spisovné němčiny by měl smysl textu odhalit ponaučení pro všechny kolemjdoucí a četl by se následovně:  „[Jeder] der [gut, fromm, rechtschaffen, gottesfürchtig] ist, [muss] sterben, [aber] fast niemand ist [auf sein Ende] vorbereitet“. „Každý spravedlivý (dobrý, zbožný, čestný, bohabojný) musí zemřít, skoro nikdo však na to (na svůj konec) není připraven.“ Výrazu „Der Gerechte“ (spravedlivý) zde není použito ve smyslu právní argumentace. V tomto dvojverší je mu přisouzen dvojí význam: za prvé jako synonymum pro Krista, za druhé jako popis vlastností přisouzených každému křesťanu – být dobrý, zbožný, čestný a bohabojný. Výraz „fertiger Mann“ (hotový, připravený muž) zde znamená být na svůj konec připraven, odhodlán zemřít (viz Jakob a Wilhelm Grimmovi: Deutsches Wörterbuch).

Nápadná jsou dvě místa v textu: ve druhém řádku chybí v předponě „ge“ dnes používané „e“. Toto by nemělo být bezpodmínečně označeno za chybu. Zde se nabízí vysvětlení, že hovorově potlačené „e“ mělo vliv i na písemný projev. Ve čtvrtém řádku čteme „ferdig“ místo správného „fertig“ (hotový, připravený). Zde se nám zdá, že se skutečně jedná o písemnou chybu, jelikož se tento slovní tvar stejného významu vyskytuje pouze v severoevropské jazykové oblasti (norštině). Jako znak pro dělení slov na konci druhého a na začátku třetího řádku je použita nízká dvojitá polmčka „=“, která se opět nachází na zadním obraze při dělení slova „Henkers=knecht“ (katův pomocník).

 

Zadní text:

Text na zadní straně, tak jako na straně přední, oslovuje kolemjdoucí. Obsahově se vztahuje  k Ježíšově zatčení v Getsemanské zahradě. Ze slovní výzvy „Schau“ (hleď), věnované kolemjdoucímu pozorovateli, lze usuzovat, že tato událost počátku Ježíšova utrpení mohla být obrazově znázorněna na horním štítu v kaplici sloupu. Trhlina, způsobená zvětráním, která se táhne shora dolů celým textem, není naštěstí tak závadná, aby výrazně bránila jeho čitelnosti. 

     
 
     

 Text s mezerami mezi slovy podle dnešního slovního dělení:

 Převedeno do dnešního jazyka: „Schau Mensch, wie [sie] fangen deinen Gott, die Henker und [die] gottlose Rotte.“ (Hle člověče, jak zadržují tvého Boha, popravčí a bezbožná horda).

 

Levý text:

     
 
     

 Text s mezerami mezi slovy podle dnešního slovního dělení: 

I pro toto dvojverší platí, že se všechny dvouřádky harmonicky rýmují. Při přiměřené  výslovnosti se rýmují slova „mich“ a „gewaltig“. Lépe by ovšem zněl rým při aplikaci slov „…schlagen mich“ a „…gewaltlich“. Na tento vhodnější rým ukazuje i svislá čára na konci. Zřejmě tak kameník z nedostatku místa zkrátil koncovku „lich“ na pouhé „l“. Tak jako pod každým textem, nacházíme také zde ozdobu ve formě rovnoramenného kříže s dvěmi body na stranách. Jestliže bylo dvojverší rozděleno na čtyři řádky, nacházejí se kříž a body i nad textem. Na bočních nápisech tvoří nahoře místo ozdoby první slovo uvedených dvojverší samostatný řádek.  

 

Pravý text:  

     
 
     

 Text s mezerami mezi slovy podle dnešního slovního dělení: 

 Tento citát vykazuje dvě evidentní chyby. S ohledem na rozdělení prvního a druhého řádku čteme „volller“. Úměrně k výslovnosti souhlásek se v druhém řádku píše „ler“, přestože „ll“ se již nachází v řádku prvním. Nemůžeme vycházet z toho, že druhé „l“ na konci řádku je kaz na okraji štítu: i na začátku této řádky je versálka „M“ podobně přetažena přes okraj štítu. 

     
   
     

 Druhá chyba se nachází na konci druhého řádku: místo příslušného „denn“ čteme zde „dein“. Zjevná tečka na „i“ nedovolí, aby se toto slovo četlo jako „dan“ (eventuelně jako chybně psané „dann“). Na tomto místě se sice dá na první pohled vytušit také „a“. Zde se však zřejmě jedná o spojení „e“ + „i“. Zvětšenina ukazuje, že „i“ bylo napsáno nad oblouk písmena „e“, pročež tento znak připomíná spíše „a“. 

     
   
     

 Současný stav nápisů                               

Přední strana: 

Der/grechtestirbtbe/trachtmeinChrist/

Derferdigmann/fastniemand ist

 

Zadní strana:

Aufmeinemru/ckenschlagenmich/

DieHenckers=/knechtgewaltig

 
     

Levá strana: 

Schau/Menschwiefan/genDeinenGott/

Diehenckerund/Gottloserott

 

 Pravá strana:

Mariaistjavoll=/lerschmertz/

gstorbenistihr/liebsteshertz

 
     

2. Zpráva z inventárního soupisu z r. 1835 o Švédském sloupu

V inventárním soupisu zachovaném v městském archivu z r. 1835 je uveden i dnešní tzv. Švédský sloup. Přesto, že se zápis o tomto sloupu neshoduje s naším šetřením, měly by se z tohoto inventárního soupisu uvést i tyto doplňující údaje.  Titulní strana zní:

     

„Obsah a popis

všech na duchovní půdě Jiříkova

postavených soch, kaplí a jiných

náboženských památek”

 

 

Verzeichniß und Beschreibung

aller, in der Seelsorgestazion [dnes: -station] zu Georgswalde

errichteten Standbilder, Kapellen und anderer

religiöser Denkmaler.“

 
     

Tento titulek se opakuje na první dvoustraně nad tabulkou. Nadpis nad tabulkou je však psán jiným rukopisem a uvádí správně slovo „Denkmäler“ a ne „Denkmaler“, jak je chybně zapsáno na titulní straně.

V tabulce je uvedeno 31 památek včetně jednotlivých údajů v šesti sloupcích. Na 26. místě jako první na páté dvoustraně je popis Švédského sloupu. Nadpisy sloupců se na každé dvoustraně opakují a znamenají: 

     
   
   1                                                                                                 2                                                                                                        3                               
     
   
  4                                                                          5                                                                       6  

 

1) Užívaný název této památky (sochy)

2) Jméno zřizovatele (dárce)

3) Předmět a stavební prvky

4) Stanoviště a stav památky

5) Fond na údržbu nebo dvojné pojištění

6) Nápisy psané (malované) nebo tesané

   

Na inventarizaci se podílelo více osob, které své spolupůsobení potvrdily svým podpisem na poslední dvoustraně.

     
 

Těžko čitelné podpisy vlevo dokazují, že se na inventarizaci podílely nejméně dvě osoby. Pravý podpis značí: „J Georg Göttlich Amtsseelsorger (úřadující duchovní správce)“. Vlevo je rozpoznatelný podpis „Franz Kunert“.

     

 Časové ukončení tohoto soupisu objektů je zaznamenáno na páté dvoustraně vlevo dole.

     

„Farnost  v Jiříkově dne 19. listopadu 1835“

 

 „Pfarreij zu Georgswalde am 19ten November 1835.“

 
     

 Porovnáme-li zápisy o Švédském sloupu s dnešními poznatky o textech, objevuje se řada zřetelných nesrovnalostí. Chtěli bychom je zde následně uvést: 

V prvním sloupci tabulky se vždy uvádí název nebo označení popisované památky. Z dalších poznámek v tomto řádku spolehlivě vyplývá, že se jedná o náš Švédský sloup. Jako název sloupu je však uvedeno: „Nieder Schenken Kapelle“ (kaple u Dolního šenku).

     
 

Zřejmě v r. 1835 neměl ještě sloup jméno, ale byl označen podle jeho umístění. V důledku toho by se tehdy musela v blízkosti „Dolního šenku“ nacházet příslušná kaple. Toto zkoumání však překračuje rámec našeho bádání. Od kdy a proč byl Švédský sloup takto pojmenován, bude muset být nadále zahaleno tajemstvím. Že byla autorovi známa pověst o smrti sedláka, vychází ze zápisu ve sloupci 5 uvedené tabulky (viz dole). Nenachází se však žádná výpověď o průběhu jeho smrti ani případný vztah ke Švédům. 

     
     
  Ve druhém sloupci je jako zřizovatel (dárce) uveden: “Georg Gottfried Röttig Landbauer in Georgswalde (sedlák v Jiříkově)“    
     

 Tímto se nepotvrzuje domněnka, že by písmena C a R na sloupu mohla být iniciálami zřizovatele. Autoři inventárního soupisu se nám bohužel nesvěřují, která písmena se na sloupu nacházejí. Konstatují jen, že pocházejí od jména stavitele a citují pouze letopočet 1704, který se nachází na stejném místě. 

Sledujme nyní obšírné zápisy ve sloupcích 3 až 6.  

Ve sloupci 3 (Předmět a stavební prvky) nacházíme následující zápis, který potvrzuje, že textové části poukazují na horní obrazové výjevy:

     

Kříž s dvojitým příčným trámcem ze železa, velmi malý, je upevněn nad krycím kamenem baňatého sloupu, který je nevkusně obklopen svým podstavcem. Tento střešní kámen je opatřen osmi malými a velkými výklenky, kde se na plechových tabulích ve slabých obrysech nacházejí popisy Ježíšova utrpení a Mar:Dolorosy, vynikajícím stavebním prvkem je bílý pískovec.

Kreuz mit zweifachen Querbalken aus Eisen, sehr klein, ist über den Decksteine einer mastigen bauchigen Säule befestiget, welche sich geschmaklos von ihren Fußgestell umgebet,. Der Dachstein ist mit acht kleinern und großern Nischen versehen wo sich auf Blechtafeln Schilderungen aus der Leidensgeschichte Jesus, und Mar: Dolorosa in sehr schwachen Conturen befinden, die vorzüglichsten Bestandtheile sind weißer Sandstein

     

Ve sloupci 4 (Stanoviště a stav stavby) se o našem sloupu sděluje následující:

     

U silnice do zahraničí na vlastním

pozemku tehdejšího majitele statku.

Hlavní předmět vzpomínky na spásnou

smrt je ještě neporušeně zachován

a ještě stále pro zbožné dojmy vhodný.

 

An der Straße ins Ausland auf dem

eigenen Grunde des dazumaligen

Bauerngutsbesitzers. Der Haupt-

gegenstand der Erinnerung an den

Erlösungstod ist noch unverletzt er-

halten, und das Ganze ist noch immer

für frome Eindrücke geeignet.

 
     

 Silnice, u které sloup stojí, ještě dnes existuje (Mánesova ulice) a vedla k nedaleké hranici se Saskem, což potvrzuje skutečnost, že navzdory „chybnému“ označení památky se přece jen jedná o Švédský sloup.

Ve sloupci 5 (Fond na údržbu nebo dvojné pojištění) je napsáno:

     

Bez fondu na údržbu a dvojného pojištění.

Přesto majitel hospodářství přislíbil

podepsanému duchovnímu správci,

že tento pomník,

který mimo to označuje místo,

kde bezvýznamná okolnost přivodila

rychlou smrt, nechá renovovat a toto

z vlastního zajistit.

 

Ohne Unterhaltungstungsfond und

Dualversicherung. Doch hat der In=

haber der Landwirtsschaft dem gefert: [tigten] Seelsorgen versprochen, dieses Denck=

mal, welches überdies noch den Plaz bezeich= net, wo ein geringfügiger Umstand eine schnelle Todesart herbeiführte renoviren

zu lassen und selbe aus eigen zu besorgen.

 
     

Aniž by byly sdělovány podrobnosti, vztahuje se zápis k uvedené pověsti (viz příloha), jako k místu, kde byl vzpurný sedlák usmrcen. 

V sloupci 6 (Nápisy) nám o dvouverších není sděleno prakticky vůbec nic:

     

Na ploše podstavce není z početného nápisu

nic rozpoznatelné než „Maria je bolestivá, neboť…

…..zemřelo. Na jiné ploše se dá vyčíst pouze jméno

stavitele a rok postavení 1704

 

Auf einem Felde des Fußgestelles ist von der

wortreichen Inschrift nichtsmehr erkennbar

als „  Maria ist schmerzlich, den - - - - - - - gestorben.

Auf einem anderen Felde ist blos der Namen des

Baumeisters und das Jahr der Erichtung 1704

heraus zu bringen.

 
     

Texty zbylých tří štítů nejsou vůbec zmíněny. Je to stejně podivné jako okolnost, že by před cca 180 lety bylo v textu o Marii čitelných jenom 5 slov. Neboť i přes postupné zvětrávání kamene se dá dnes i bez prostředku laserscan vyluštit mnohem více.

Žitava, 2013

Přeložil Rudolf Breuer

Příloha:

S názvem Švédského sloupu je spojena pověst o smrti jistého sedláka rekvírujícími vojsky (v Třicetileté válce?). Jelikož je toto úmrtí zmíněno v inventárním soupisu, chtěl bych tuto historku, jak ji vypráví Robert Lahmer (Robert Lahmer: Gedenkblätter von Georgswalde. Eigenverlag 1875, Seite 58/59), pro úplnost připojit jako přílohu:

     
   
     

Překlad:

Pověsti a pamětihodnosti

V tomto kraji došlo k nesmírnému pustošení a drancování švédskými vojsky; mimo nařízených místních kontribucí vydávaly se i jednotlivé vojenské oddíly sami do hledání potravy a krmení. A tak se i jeden  švédský důstojník spolu se svým mužstvem dostavil  v Dolním Jiříkově č.p. 101 k tamějšímu hospodáři a požadoval vydání ovsa, sena a slámy. Sedlák, sice zámožný ale pořádný skrblík, odmítl tento požadavek s vysvětlením, že již dříve o všechno přišel a že požadované naleznou u souseda. Důstojník se s tímto spokojil a zkusil své požadavky uplatnit u zmíněného souseda. Tento, již předtím drancován, se oprávněně rozzlobil na zámožného , sobeckého souseda, který v této době útlaku trpěl méně, a tudíž měl ještě značné zásoby, a odhalil důstojníkovi pravý stav věci. Důstojník se opět vrátil k prvnímu sedlákovi, nechal si ho zavolat a důrazně žádal kontribuci z jeho bohatých zásob. Když se však tento opět žalostivě vymlouval a nemínil nic vydat, švédský důstojník rozzlobený jeho jednáním, tasil z pochvy šavli a rozťal sedlákovi hlavu. Na památku této události stojí ještě dnes u č.p. 101 mezi dvěma lípami Švédský sloup.

Přeložil Rudolf Breuer


A co bude dále?
V roce 2013 se pohnuly ledy a město Jiříkov odkoupilo kousek pozemku okolo pomníku a také uzavřelo smlouvu s panem Kubištou na jeho rekonstrukci. A tak v úterý 3.12.2013 nastal dlouho očekávaný okamžik. Odpoledne byl sloup postupně po částech demontován a odvezen do atelieru na restaurování. Na místě zůstala jen malá hromádka kamení, kde jsme doufali, že něco najdeme. Hrnec zlata by určitě byl pěkný, ale my jsme marně očekávali spíše zapečetěnou lahev se vzkazem kameníků, kteří jej stavěli, či opravovali. Bohužel nic tam nebylo. Na jaře 2014 se již restaurovaný pomník vrátí na své místo a v jeho okolí postupně vyroste malé zastavení nejen pro turisty. Konečně i okolí této památky bude odpovídat jejímu významu a již nebude nic stát v cestě, aby se tato zcela opomíjená památka zapsala mezi chráněné kulturní dědictví.

Prosinec 2013

  prohlédnout galerii z demontáže sloupu  

A co bylo dál...
V dubnu 2014 jsme byli s paní Račanskou a panem Hegewaldem na konzultaci při opravě v restaurátorské dílně pana Kubišty v Krásné Lípě

 

prohlédnout galerii z konzultace

 

Na jaře 2014 město připravilo nový základ pro sloup a 17.5.2014 po restaurování se navrátil sloup na své původní místo. Byl kompletně z restaurován, obnoveny nápisy a nahrazeny chybějící malované obrázky a  pozlacený kříž. A za pár dní je hotovo...

 

prohlédnout galerii ze stavění

 

Po opravě



Foto Petr Wittgruber 17.06.2014


 

 


Všechna práva vyhrazena  Copyright © 2005-16    Aktualizace: 29.12.2016    petr.wittgruber@jirikov.info