Domů

Památce Johana Georga Göttlicha / 1771 - 1843/

   

 
 

Významní občané - úvod


J.G. Göttlich


 


 

 

 

 

 

Když 12. listopadu 1804 jiříkovská farnost dostala nového faráře, třiatřicetiletého Johanna Georga Göttlicha, nikdo netušil, že tento muž bude jednou ctěn jako vynikající kněz, botanik, ovocnář a dobrodinec lidu.
Zvídaví lidé se mohli doslechnout, že byl vysvěcen před sedmi lety, že nedlouho působil jako kaplan ve Sloupu, kde měl nějaké nedorozumění se svým představeným farářem Ruprechtem, pak rovněž krátce působil v Krásné Lípě a naposledy čtyři roky ve Šluknově. Jeho zamilovanou činností jsou výpravy do přírody, kde sbírá a lisuje rostliny. Ve Šluknově že prý shromáždil skupinu mladých lidí, které učil poznávat přírodu. Podle toho všeho mohla vzniknout pochybnost, zda tento kněz s tak zvláštními zájmy bude dost horlivý v plnění svých farářských povinností.
Farníci i činitelé obce již brzy přišli na to, že mají mezi sebou člověka mimořádných schopností a širokého vzdělání. Ovládal několik jazyků, kromě němčiny i češtinu, francouzštinu a samozřejmě jako kněz latinu. Říkalo se, že si po večerech čte Písmo svaté v řečtině či hebrejštině.
Svými přírodovědnými zájmy a znalostmi byl pověstný. Vyšlo najevo, že má i znalosti medicínské a že se dokonce vyzná i v tak málo známém oboru, jako je heraldika. Poznalo se však brzo, že jeho rozsáhlé zájmy nejsou ke škodě jeho farářskému působení, spíše naopak. Neomezoval se jen na své kněžské působení v kostele. Navštěvoval lidi, zvláště lidi ubohé, kde bylo potřeba, aby poradil, pomohl, podpořil. Nadto si získával lidi svou veselostí a bodrou povahou.
Při svém horlivém farářském působení nezapomína1 ani na své oblíbené koníčky, botaniku a ovocnářství.


J.G. Göttlich botanik
Na začátku 19. století byl botanický výzkum nejen Čech, ale i jiných zemí, teprve v začátcích. J.G.Göttlich byl jedním z těch, kteří stáli u jeho kolébky. Už na svém prvním působišti ve Sloupu procestoval a botanicky poznával celá tamní okolí. Dokonce odtud podnikl dlouhou botanickou výpravu do Saska.
Nyní měl rozsáhlé pole působnosti v botanicky dosud neprozkoumaném okolí Jiříkova. Nashromáždil spoustu poznatků, nasbíral a usušil mnoho rostlin. Výsledky své badatelské činnosti sám nepublikoval, ale předával je známému botanikovi J. E. Pohlovi, který je využil při zpracování svého díla "Tentamen florae Bohemiae".
Své přírodovědné poznání rozšiřoval J.G.Gött1ich i dlouhými cestami do Berlína, Jeny, Vídně a Maďarska. Cestoval vždy jen pěšky, protože při jízdě povozy ho přepadaly stavy nevolnosti. Na cestách mu býval věrným průvodcem zahradník Wünsche ze sousedního Ebersbachu, který mu nosil botanickou torbu a nutné cestovní potřeby. Někdy s ním chodil i jiříkovský kostelník, který spravoval cestovní pokladnu.
U jiříkovské fary si Göttlich zřídil malou botanickou zahrádku, která prý v té době vykazovala mnohou vzácnost.


J.G. Göttlich ovocnář
V době Göttlichova příchodu do Jiříkova bylo zdejší ovocnářství na velmi nízké úrovni. Ovocným stromům nebyla věnována potřebná péče, nebyl prováděn výběr vhodných odrůd. Podle toho vypadaly i výsledky. Göttlichovou zásluhou se tento špatný stav za dobu jeho působení podstatně změnil. Dosud neobdělávaný pozemek za farní budovou se mu časem podařilo změnit v zahradu, kde pěstoval vybrané odrůdy ovocných stromů. Ze svých cest přinášel a od jiných ovocnářů získával stovky řízků, které vlastnoručně rouboval na podnože ve svém sadu nebo v zahradách jiříkovských obyvatel. Během let se mu podařilo vychovat v Jiříkově mnoho nových ovocnářů, jejichž výsledky pak inspirovaly lidi v širším okolí. Tak se pěstování kvalitního ovoce šířilo i do dalších obcí.
J.G. Göttlich měl řadu následovníků, kteří neúnavně zkoušeli nové a nové odrůdy a ověřovali jejich vhodnost pro zdejší podmínky. Dobrá ovocnářská tradice se udržovala, a tak se prý koncem 19. století v Jiříkově pěstovalo přes 400 odrůd různých druhů ovocných dřevin a ročně bylo odesíláno několik set stromků a tisíce roubů do blízkého i vzdálenějšího okolí. Nesporně tedy patří J. G. Göttlichovi uznání jako otci a zakladateli ovocnářství v nejsevernějších Čechách. Toto uznání vyjádřil Ovocnářský a okrašlovací spolek v Jiříkově roku 1910 tím, že J.G. Gött1ichovi odhalil pamětní desku, která byla umístěna na velkém čedičovém balvanu za jeho hrobem u kostela. (Deska bohužel zmizela.)


J.G. Göttlich dobrodinec lidu
I když zdejší kraj nepatřil k nejchudším, nedělejme si iluze o tom, jak žila velká část místního obyvatelstva, zvláště staří, nemocní a opuštění lidé. Často obývali studené, mnohdy špatně vytápěné a vlhké světničky. Lékařská péče jim byla těžko dostupná. A tu jim byla velmi cenná pomoc jejich faráře, který kromě jiných přírodovědných znalostí měl i znalosti medicínské. Využíval jich ochotně a rád, ale cítil, že jeho možnosti jsou jen omezené. Viděl potřebu zřídit jednou v Jiříkově špitál, který by těmto lidem poskytl potřebnou dlouhodobou péči. Rozhodl se shromáždit peníze pro tento účel. Dával stranou své úspory, přidal peníze získané dědictvím. Další způsob, jak vzdělaný J.G. Gött1ich občas získal dost značné finanční obnosy, souvisel s členstvím v několika učených společnostech, které vypisovaly peněžní odměny za vyřešení určitých problémů. A J.G. Gött1ich byl ne jednou úspěšným řešitelem. A tak, přestože už za života dával mnoho na dobročinné účely, mohl ve své pozůstalosti odkázat značné částky na založení dokonce dvou špitálů, jednoho v Jiříkově, druhého v jeho rodném městě Cvikově. V roce 1845 v Jiříkově skutečně vznikl takový ústav s názvem "Zaopatřovací ústav pro chudé občany bez přístřeší". Právem tedy můžeme říci, že J.G. Göttlich byl dobrodincem lidu.


J.G. Göttlich oblíbený a uznávaný
Jako dobrý člověk a dobrý kněz byl J.G. Göttlich oblíbený nejen ve své farnosti, ale i v okolí. Byl oceňován i ze strany církve. Dostalo se mu titulu osobního děkana a na sklonku života i čestného kanovníka.
11. září 1843 Johann Georg Göttlich odešel na věčnost po téměř 39 letech řízení jiříkovské farnosti. Na pohřbu, který se konal o tři dny později, se sešlo veliké množství lidí.


Göttlichův hrob
Místo pro svůj odpočinek v těsné blízkosti jiříkovského kostela, si J.G. Göttlich sám zvolil. Kdysi zde prý byl rukou Prozřetelnosti zachráněn před smrtelným nebezpečím, když se ze sanktusové věžičky zřítil těsně vedle něho vichřicí utržený trámek, pobitý těžkým železným plechem.
Kamenná náhrobní deska je dosud poměrně zachovalá. Lze na ní dosud přečíst slova: Non naturae, mundi vero varietates despiciens amare cum Christo docuit coelestia. Což přeloženo do češtiny znamená :Ne přírody, leč světa vrtkavosti přehlížeje s Kristem učil milovat věci nebeské.

     
   
Místo posledního odpočinku Johanna Georga Göttlicha je v těsné blízkosti jiříkovského kostela

Dvě výročí
11. září 2013 uplynulo 170 let od Göttlichovy smrti.
Na 12. listopad roku 2014 připadne 210. výročí jeho ustanovení za jiříkovského faráře.
Doba mezi těmito dvěma výročími je vhodná k uctění památky tohoto pozoruhodného člověka, jemuž Jiříkov za mnohé vděčí.

     
   
  Pamětní deska umístěna v roce 2004 na budovu fary na památku P. Johanna Georga Göttlicha  

Ovocnářský a okrašlovací spolek v Jiříkově 23.října roku 1910 vyjádřil uznání tím, že J.G. Göttlichovi odhalil pamětní desku, která byla umístěna na velkém čedičovém balvanu za jeho hrobem u kostela. (Deska bohužel zmizela.) Tento kámen o váze asi 4 tun byl vylomen a dopraven z kopce Töppelsberg ( kopec Skalka). Na desce byl nápis: "Na paměť zakladateli zdejšího domácího ovocnářství, Páteru Göttlichovi, čestnému pánu chrámu a děkanu, zemřelému 11. 09. 1843, s diky k úctě k jeho zásluhám."

     
   
  Pomník u hrobu Johana Georga Göttlicha  

Autor textu: E. Tuma (2003)


Všechna práva vyhrazena  Copyright © 2005-13    Aktualizace: 18.02.2015    petr.wittgruber@jirikov.info   www.jiříkov.eu aneb jak se žije v Jiříkově podle Petra Wittgrubera