Historie filipovského zázraku

Tam, kde nyní stojí bazilika, kterou můžete vidět na dalších webových stránkách tohoto poutního místa, byla v roce 1866 jen louka. Vedle stál domek, v němž se 5. června roku 1835 narodila v německy hovořící rodině Kadeových dcerka Magdalena. Bylo to již druhé dítě této rodiny. Děti vyrůstaly sice v chudobě, ale měli pěkné dětství. To narušila smrt otce, když bylo Magdaléně 13 let. V devatenácti letech

Dům Magdaleny Kade - Filipov

ji čekala další těžká rána, vážně onemocněla. Prodělala zápal plic a zánět pohrudnice, později i zánět mozkových blan. V únoru 1865 se jí na hrudníku objevily rozrůstající se vředy. Pečoval o ni nejen její bratr Josef a jeho rodina, ale také dva lékaři: Dr. Görlich ze saského Gersdorfu a Dr. Ulbrich z Jiříkova. V listopadu 1865 oba lékaři prohlásili, že Magdalena trpí nevyléčitelnou chorobou a že brzy zemře. Z postele už nevstávala, když jí její bratr převazoval vředy na tele, upadala bolestí do bezvědomí. Kaplan z Jiříkova, František Storch, jí 21. prosince 1865 udělil svátost pomazání nemocných. Čekalo se, až ji milosrdná smrt zbaví utrpení.

Magdalena Kade

Magdalena Kade

Původní postel Magdaleny Kade

Původní postel Magdaleny Kade


Zázrak

O tři týdny později, v noci z 12. na 13. ledna 1866, nemohla Magdalena bolestí usnout. Její přítelkyně ze sousedního stavení, Veronika Kindermannová, jí onoho večera rozčesala vlasy, potom se obě pomodlily, načež Veronika usnula. Díky protokolu biskupské komise, můžeme však mít onu noc vylíčenou od samotné Magdaleny: "Najednou bylo v místnosti světlo, jasněji než za dne. Závěs u postele byl rozhrnut. Polekala jsem se. Šťouchla jsem loktem do Veroniky a řekla jsem jí: »Veroniko, vstávej, nevidíš, jak je tu jasno?« Veronika

Zjevení Panny Marie Magdaleně Kade

řekla: "Ale já nic nevidím." Před mou postelí stála postava zářící bílým světlem, se žlutou korunou na hlavě. Okamžitě jsem si pomyslela, že je to Matka Boží. Sepjala jsem ruce a začala jsem se modlit: »Velebí má duše Pána, můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli.« Po těchto slovech jsem slyšela hlas, neobvyklý hlas to byl, jiný, než jakým mluví lidé: »Mein Kind von jetzt an heilt's.« (Mé dítě, od nynějška se uzdravíš.) A v tom okamžiku postava zmizela a já už necítila žádnou bolest."

Panna Marie Filipovská

Jiříkovský kaplan Franz Storch

Jiříkovský kaplan Franz Storch


Nic víc, nic míň

Ještě téže noci Magdalena sama vstala z postele. Její nejbližší se velmi radovali. Druhý den ráno šla do pekárny pro chleba. Když místní viděli, jak zcela zdravá kráčí po vesnici, ptali se jí, co se stalo. Magdalena odpověděla: "Viděla jsem této noci Pannu Marii a ta mi řekla, že se uzdravím. A já jsem zdráva. Nic víc, nic míň se nestalo."

Zpráva se okamžitě roznesla. Každý z okolí se chtěl osobně přesvědčit. Mnoho lidí přispěchalo do domku Kadeových a Magdalena musela každému opakovat, co se stalo. Brzy začali do domku chodit i poutníci ze vzdálenějšího okolí. V květnu 1866 byla světnice, kde se vše událo, Kadeovými vyklizena a vznikla z ní jakási provizorní kaple. Ze starého stolu byl zbudován oltář, na němž od rána do večera hořely svíce. Na místo, kde Magdalena viděla Pannu Marii, položili krásně vyšívaný polštář.

Poutníci k domku Magdaleny Kade

Další zázrak se zde odehrál o rok později, v době, kdy se blížilo první výročí uzdravení Magdaleny Kadeové. Osmého ledna 1867 se v tomto domku uzdravila Magdalena Langhansová z Jiříkova. Nemohla vůbec chodit. Příbuzní ji museli do domku přinést. Uložili ji na místo, kde ležela Magdalena Kadeová a nešťastná dívka, která 11 let ležela s pokroucenýma nohama, najednou vstala z lužka úplně zdravá.

Zvěst o zázračných uzdraveních se šířila. Poutníku stále přibývalo. Jiříkovský kaplan Storch vykoupil od Kadeových domek a rozhodl se, že na jeho místě dá postavit nejprve kapli, později inicioval i stavbu kostela.

Magdalena Kade Panna Marie Filipovská

Filipovské uzdravení Magedaleny Kadeové se událo přesně o čtvrté hodině ranní 13. ledna 1866. V těsném sledu po tomto zázraku byla ustanovena vyšetřovací komise, která události pečlivě prověřila a to včetně výslechu zainteresovaných osob. Důležitým se jeví i svědectví obou ošetřujících lékařů, kteří nenašli přirozenou příčinu uzdravení. Filipov je jediným mariánským poutním místem, které vzniklo v Čechách v 19. století.

Uznání událostí ve Filipově ze strany církve potvrzuje oficiální prohlášení hlavy Římskokatolické církve, papeže Pia XI, kterým povýšil zde vzniklý kostel Panny Marie Pomocnice křesťanu na "Baziliku minor". To s sebou samozřejmě nese zvláštní privilegia pro poutníky.

V kostele byla umístěna i postel, na níž ležela Magdalena Kadeová při oné lednové události. Magdalena Kadeová po svém zázračném uzdravení léta pracovala v jiříkovském starobinci. Dožila se sedmdesáti let a zemřela 10.12.1905. Byla pochována na hřbitově v Jiříkově, v září 1925 byly její ostatky slavnostně přeneseny na nový filipovský hřbitov. V létě roku 1991 byly ostatky Magdaleny opět vyzdviženy a po důkladném průzkumu antropologa prof. Dr. Vlčka již definitivně uloženy nedaleko vchodu do kaple. Socha Panny Marie, která dnes stojí na místě uzdravení, byla zhotovena podle Magdalénina vidění. Vytvořena je z bílého carrarského mramoru a náklady zaplatila polská hraběnka Raczynská.

Hrob Magdaleny Kade

Původní hrob Magdaleny Kade

Hrob Magdaleny Kade

Hrob Magdaleny Kadeové na filipovském 

hřbitově ( asi z roku 1977)


Místo k rozjímání

Duchovní správa poutního místa byla roku 1885 svěřena otcům redemptoristům.

Filipov - Redemptoristé

Kolem roku 1930 byl Filipov jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst ve střední Evropě.


Poutní mše u příležitosti 130. výročí zázračného uzdravení Magdaleny Kade - 13.1.1996 ve 4 hod. ráno

Poutní mše u příležitosti 130. výročí zázračného uzdravení Magdaleny Kade - 13.1.1996 ve 4 hod. ráno

 

Zde najdete rozpis bohoslužeb v Jiříkově a Filipovské bazilice

www.jirikov.info