|
|
|
Josef Eder
V neděli 26. září t.r. jsem se
dozvěděl, že ve Švýcarsku zemřel 25. září 2021 v dopoledních
hodinách můj dlouholetý přítel, Čestný občan Města Jiříkova,
BRUNO FABICH.
Pan Bruno Fabich se narodil v našem městě v roce 1933 v
rodině místního zahradníka. Svou výchovou a založením byl
křesťanem a realistou. Již v době osmdesátých let minulého
století se aktivně zajímal o práci v nevládních organizacích
působících hlavně v otázce spravedlivého hodnocení transferu
(odsunu) německých obyvatel z osvobozeného Československa.
Byl již dávno před svojí aktivní činností přesvědčen, že u
hodnocení odsunu se musí rozlišovat dvě věci, a to je
morálnost tohoto aktu a jeho nutnost. Věděl, že nenávist
mezi etnikem německým a českým se zvětšila po válce natolik,
že v té době neexistovala naděje na jejich spolupráci a i
když odsun nebyl morální, byl vynucen nutností a posvěcen
vítěznými mocnostmi. Svojí následnou činností pak usiloval
mezi různými skupinami odsunutých krajanů o pochopení toho,
že je již potřeba udělat skutečnou tečku za společnou
problematickou minulostí a obrátit své myšlení a snahu k
tomu, aby spáchané křivdy patřily minulosti a veškeré vztahy
mezi oběma etniky byly zaměřeny do budoucnosti.
Pan Bruno Fabich potom pracoval jako pamětník a tvůrce
nových vztahů mezi lidmi na obou stranách hranic a úspěšně
rozvíjel dialog. Proto se již od 80. let minulého století
zajímal o to, jak žijí lidé v jeho rodném městě, které
opustil jako dítě ve svých 13 letech a zda nemůže i pomocí
svých příbuzných, kteří zde zůstali žít mezi námi, pomoci i
v jiných oblastech. Jako křesťan napřel svoji pozornost
nejdříve na pomoc římsko-katolické církvi a později se
zaměřil na organizování finančních sbírek mezi svými krajany
na opravy historických objektů. Já jsem v té době vedle
svého zaměstnání kulturního pracovníka, vykonával i
dobrovolnou práci u Památkové péče okresu Děčín. A právě
Bruno se stal spojovacím článkem ve shánění dobových
archivních spisů, které po zpracování posloužily k sepsání
historického spisku, pro vložení do kostelní věže pro příští
věky a zároveň obohatily městskou kroniku. A nejen to... Byl
to on, kdo velmi pomohl finanční sbírkou na velkou obnovu
místního farního kostela a fary, tak i na velkou
rekonstrukci filipovské basiliky a pozdějšího navrácení
kostelních zvonů do Filipova. V roce 1993 jsem mu byl
nápomocen k uspořádání setkání jeho spolužáků z jiříkovské
školy po 50 letech, a to v úzké spolupráci s vedením města a
místní základní školy. Byly to začátky navazování kontaktů a
byla to vlastně v Jiříkově první větší návštěva bývalých
předválečných obyvatel města. Tehdejší starosta města byl
pověřen jejich přijetím na městském úřadě a podal jim
informaci o životě v jejich rodném městě. To bylo získání
jejich povědomí o potřebách města, to byly impulsy k jejich
pozdějším návštěvám, ale i dalších finančních darů. Každý
rok pan Fabich navštěvoval, jak říkal, svoje rodiště a vždy
si našel čas na to, aby nějak pomohl v navazování dalších
přátelství. Přivezl do města pravnučku bývalého starosty
města v roce 1881 Eduarda Richtera, který věnoval kostelu
vitrážní boční okno a ona jej na své náklady nechala za
veliké nezištné pomoci Bruna Fabicha opravit. Později sám
inicioval opravu dalšího okna do tohoto svatostánku, který
je státní památkou…. Nelze také nevzpomenout fakt, že u
příležitosti oslav 140. výročí založení Dobrovolného
hasičského sboru byla panu Fabichovi předána Čestná plaketa
s pamětním listem, jako potomku zakladatele tohoto sboru. U
příležitosti jeho osmdesátin před osmi roky byl přijat členy
výboru v hasičské zbrojnici a složil do jeho pokladny
peněžní dar. Největší odměnou za jeho nezištnou práci však
bylo rozhodnutí města prohlásit jej Čestným občanem města
Jiříkov, které proběhlo ve filipovské basilice, a kterého si
velmi vážil…. V závěru tohoto roku se uzavřelo dílo člověka,
který vykonal to, co si předsevzal a zanechal za sebou
nesmazatelnou stopu.
Čest jeho památce…
 |
|
|
 |
Fotografie
z návštěvy požární zbrojnice 14.05.2013 |
