|
|
|
Předem se za nelichotivé
pojmenování těch moudrých žen omlouvám. Ale co na plat, tak
se kdysi ženám, které pomáhaly rodičkám přivést na svět
miminka, lidově říkalo. Působily jak na vesnicích, tak ve
městech, požívaly úcty a vážnosti. Byly to ženy v oboru
vyškolené, zkušené s velkou praxí. Samy byly matkami, a tak
věděly přesně, o co jde.
Zdaleka to nebylo tak, že k porodu běžela porodní asistentka
(něm. Hebammen), která by o rodičce nic nevěděla. Svoji
asistentku si mohly nastávající maminky vybrat, pokud jich v
místě bylo více. Asistentky pak byly s budoucími maminkami
ve styku a informovaly se o průběhu těhotenství. Pokud se
vyskytly komplikace, pak teprve převzal péči o těhotnou
doktor. První špitály ve Šluknovském výběžku vznikly ve
Šluknově, Mikulášovicích a Jiříkově (1870). Dříve ženy
rodily především doma, a tak také od asistentky věděly, co
musí být připraveno, až přijde ta těžká hodinka. A také
krásná, když se pak ozval první pláč miminka.
V Jiříkově (Georgswalde) nastalo největší zalidnění, tedy
největší počet obyvatel, na přelomu 19. a 20. století mezi
lety 1895 – 1910. Tehdy měl Jiříkov, včetně Loučného a
Nového Jiříkova i přes jedenáct tisíc obyvatel! Umožňoval to
především rozvoj textilního průmyslu (Holfeldové, Diessner,
Lorenc), slévárenství, výroba hudebních nástrojů (Förster) i
stavba tkacích strojů (Roscher). K tomu samozřejmě rozvinuté
zemědělství, řemesla všeho druhu a železniční spojení do
vnitrozemí i vedle do Německa od listopadu 1873. Lidé měli
práci, výdělky, a tak se nebáli postarat se o více dětí.
Zjistit, kolik bylo v Jiříkově porodních asistentek koncem
19. století do roku 1900, se nepodařilo. Ani v rozsáhlém
díle „Vlastivěda politického okresu Šluknov 1898“ od
šluknovského učitele pana Jos. Fiedlera. Ve zmíněném díle je
uvedeno celkem 67 profesí v průmyslových a obchodních
činnostech v obcích okresu Šluknov. Ale porodní asistentka,
tak důležitá profese, není jmenovitě uváděna vůbec. I když
je v Jiříkově třeba uváděn jeden sudař a jeden kominík.
Mnohem sdílnější je však kalendář politického okresu Šluknov
pro rok 1912. A jaké překvapení! V Jiříkově je uváděno
celkem pět porodních asistentek, ženy, co v Jiříkově i
bydlely. Byly to paní Antonia Bönsch č. 736, Theresia
Herbrich č. 262, Matylde Langhans č. 243, Marie Müller č.
473, Rosalia Müller č. 117. Zdá se to dost, ale na deset až
jedenáct tisíc obyvatel měly někdy určitě plné ruce práce
všechny.
Po I. světové válce a vzniku Československé republiky v roce
1918 došlo postupně ke snížení počtu obyvatelstva přibližně
na osm tisíc. Tak v roce 1925 jsou v Jiříkově uváděny
porodní asistentky jen tři. Byly to již zmíněné paní A.
Bönsch, M. Langhans a přibyla nová paní Anna Kostrba č. 140.
Je však pravděpodobné, že působila mnohem dříve, protože
přehledy pro sestavování městských a okresních adresářů a
seznamů podniků a živností se zhotovovaly tak jednou za pět
let.
V roce 1931 má Jiříkov 7990 obyvatel a 1182 domů, včetně
Loučného a Nového Jiříkova. Není bez zajímavosti, že všechny
tři části města měly své číslování domů, a tak jedno a totéž
číslo popisné se vyskytovalo třikrát. Chudáci pošťáci! V
uvedeném roce 1931 se počet porodních asistentek nemění.
Stále působí tytéž jako v roce 1925. Ve městě působí tři
doktoři a zubař.
Po záboru českého pohraničí v říjnu 1938 a počáteční euforii
a tisícileté „Velkoněmecké říši“ se počet obyvatel mírně
zvýšil. Umožňoval to průmyslový potenciál města a též
možnosti bydlení. Nacistická ideologie o skvělé budoucnosti,
mobilizace zdrojů pro válku a apel na německé rodiny o
potřebě nových mladých lidí způsobil dočasné zvýšení
porodnosti. Počet porodních asistentek se tak před válkou v
roce 1939 zvýšil na čtyři. A tak jejich poslední „silná“
sestava byla tato: paní A. Bönsch, M. Langhans, Anna Kostrba,
Anna Protse č. 200. Uvedené asistentky působily i za války
viz obrázek. Válečné události proběhly a hlavně skončily
jinak, než slibovala nacistická propaganda. Mnoho těch
pěkných kluků, co jim „porodní báby“ pomáhaly na svět, se už
nikdy z války nevrátilo. Přišly jen smutné zprávy a pak
kartička s fotografií. Hans či Karl padli někde u
Stalingradu nebo v Africe hrdinnou smrtí za vlast a Vůdce.
Po II. světové válce, od června 1945, působila pak porodní
asistentka Anna Kostrba, vlastně již Kostrbová. Začala
asistovat u porodů přicházejících českých osídlenců a nadále
v rodinách, které v Jiříkově jako původní zůstaly. O paní
Kostrbové zaslouží povědět něco více.
| |
|
|
 |
|
|
|
Křtiny - Anna Kostrbová
(dáma uprostřed) |
|
|
Anna KOSTRBOVÁ se narodila v
Georgswalde – Jiříkově 9. října 1886 a prožila zde celý svůj
život. Byla dcerou Johanna a Eleonory Holfeldových č. 140 v
Dolním Jiříkově. Její matka provozovala v domě obchod se
zbytkovým textilem (Resterhandel). Později bylo v domě i
krejčovství Antona Holfelda viz obrázek. Oba její rodiče
byli německé národnosti. Dům č. 140 již dnes nestojí a
nacházel se přes potok proti domu č. 800 (t. č. modrý). Paní
Kostrbová se vdala za Čecha Václava Kostrbu v roce 1906.
Její muž nepocházel z Jiříkova, toto jméno se mezi majiteli
domů, řemeslníky ani podnikateli nevyskytovalo.
Byla sama matka, 20. září 1907 přivedla na svět syna
Václava. Ten uváděl svoji národnost jako českou. Po vzniku
Československa v roce 1918 vystudoval v Praze stavební
inženýrství, určitě dovedl mluvit česky i německy, protože
byl ze smíšeného manželství. Při studiu si osvojil
angličtinu. V Praze působil až do záboru pohraničí v roce
1938. Obsazení Čech Němci bylo už jen otázkou krátkého času,
proto odjel do zahraničí a dostal se do Anglie. Tam vstoupil
do armády.
Paní Kostrbová byla vdova, své profesi se mohla věnovat
naplno, až když syn dovršil osmnácti let, tedy od roku 1925.
Bydlela stále v Jiříkově, vystřídala několik domů. Nejprve
to byl rodný dům č. 140 v dolním Jiříkově. Asi od roku 1925
bydlela v pronájmu v č. 800 (vlastně přes potok) až do konce
II. světové války v roce 1945. Poté nastaly velké změny ve
vlastnictví domů, mnoho původních obyvatel bylo odsunuto do
Německa. Těch, co mohli zůstat, byla sotva desetina. Změny
se dotkly i paní Kostrbové. Podle „Přihlášky trvalého pobytu
pro cizince“ byla
přesunuta z domu č. 253 u
potoka, kde bydlela asi do roku 1949, do č. 417 na Pražské
ulici. Oba poblíž tzv. Červeného konzumu. Dnes již č. 417
původní nestojí. Od července 1951 opět změnila ubytování,
opět na Pražské ulici, v části „Na Štajgu“č. 249. To už je
jí 65 let a její činnost porodní asistentky pomalu končí.
Také proto, že po Únoru 1948 přišly další velké změny,
začaly působit porodnice částečně v Rumburku, ale hlavně ve
Varnsdorfu. Rumburk byl okresním městem.
Její syn Ing. Václav Kostrba se po válce z Anglie vrátil,
byl ženat. Žil a pracoval v Praze. Svoji matku v Jiříkově
navštěvoval, trávil zde i dovolené. Svědčí o tom formuláře
„Přihláška občana k přechodnému pobytu v soukromí“ z let
1952, 1953 a další.
Paní Kostrbová za svoji praxi porodní asistentky v
Georgswalde – Jiříkově pomohla na svět téměř dvou tisícům
novorozeňat. Mnoho jiříkovských obyvatel si na ni ještě dnes
pamatuje. Buď asistovala u porodu jejich sourozenců, známých
nebo dokonce jich samých.
| |
|
|
 |
 |
 |
|
Anna Kostrbová (cca
1935) |
Hrob Anny Kostrbové a
jejich rodičů |
Dům Pražská 249 (cca
1980) |
Dožila se požehnaného věku 86
let, skonala 14. 12. 1972. Ostatky její i jejího syna
Václava, který zemřel v roce 1977, jsou uloženy u jejích
rodičů na jiříkovském hřbitově.
Ať nikdy nejsou zapomenuty její obětavost, trpělivost a
laskavost při prvním vstupu jiříkovských občánků do života.
Čest její památce.
| |
|
|
|
|
 |
 |
|
Josef Nedomlel,
Jiříkov 2017 |
| |
|
Pravnučka MUDr. Kateřina
Kostrbová se svým synem,
která převzala pomyslné
žezlo po své prababičce |
Použité fotografie Petr Wittgruber |
