|
V našem městě či přilehlém okolí
proběhlo jistě mnoho přírodních katastrof, které hlavně
sestávaly z přívalových dešťů, krupobití, vichrů a
samozřejmě i potop a záplav vodou. Mimo toho bylo jistě i
mnoho roků velmi suchých a chudých na vláhu, která byla
podmínkou pro dobrou úrodu a dostatek pitné a užitkové vody.
Voda proto mnohdy nebyla tím hlavním nepřítelem lidí, i když
napáchala při záplavách velké škody. Pro, lidi bylo daleko
větším problémem sucho, kdy vody nebylo ani pro lidi ani pro
zvířata a dobytek, ale ani pro samotnou úrodu na polích,
lukách a ovocných zahradách. Tehdy lidi umírali hladem,
žízní a vznikaly různé nemoci, které lidi doslova kosily po
stovkách. Roky poté se začalo zdražovat jídlo, vyskytoval se
mnohdy hlad a nastávaly roky doslova bídy. Ve starých
spisech najdeme právě takové hladové roky i v našem městě.
V roce 1362 se platilo za korec žita (korec asi 100 litrů)
půl kopy (30) grošů, což bylo 10 pražských stříbrných grošů.
V roce 1434 se pekl chleba ze žaludů a ovsa. Za korec žita
se již platila 1 kopa grošů (60), čili 20 pražských
stříbrných grošů. Roku 1570 zemřelo v Jiříkově na následky
hladu z neúrody mnoho lidí. Chléb se pekl z žaludů a bukvic,
které nahradily obilí. Rok 1617 byl nazván rokem bídy, neboť
od svatodušních svátků (červen) až do svatého Jakuba (konec
července) nastala taková drahota, že korec žita se prodával
již za 4-5 Tolarů a koncem roku již stál 7 Tolarů. Byla
taková bída a hlad, že lidé jedli kopřivy a jiné rostliny a
děti jedli z hladu i trávu. I tento rok zemřelo mnoho lidí
hladem a mezi nimi i mnoho dětí. Chleba pekaři pekli z otrub
a čtvrtka chleba, který se pekl i z mleté slámy, se
prodávala za 16 stříbrných grošů. I rok 1623 byl rokem
velkého zdražení potravin a jiného zboží. Pár obyčejných bot
stál 4 tolary a soudek piva se počítal za 36 tolarů. I
následující léta si vybírala daň v podobě rostoucích cen
zboží a potravin. Byla to léta 1719-1746-1757 a nejhorší byl
rok 1762, kdy se 15. dubna kupoval pytel mouky za 12 tolarů
a v květnu již stál přes 15 tolarů. V roce 1771-2 se z hladu
začali jíst psi a koně a k zahnání hladu se vařila tráva. V
roce 1812, rok po státním bankrotu nastala taková bída, že
mnozí do té doby význační obchodníci a výrobci se stali přes
noc žebráky a ceny rostly úžasnou rychlostí…. Tolik k velkým
problémům s vodou, která je nejen zlým živlem, ale která je
i silným přítelem potřebným k životu.
A nyní již k živelným katastrofám jak šly po sobě časem.
Protože počasí neuznává hranice státu sestavili jsme tento
seznam z dostupných městských kronik Ebersbachu, Neugersorfu,
Jiříkova a hasičských kronik z Jiříkova a k některým
událostem se dochovaly i fotografie.
1552 - dne 18. srpna se následkem velmi špatného počasí se
protrhla hráz ve velkém rybníce v Ebersbachu, což
zapříčinilo velké pustošení. Ten samý den táž říčka
Pliessnitz způsobila velkou povodeň a Správa v Budyšíně
strhla 30 domů a všechny mlýny, přičemž přišlo 200 lidí o
život.
1565 - v tomto roce byla tuhá
zima a hodně sněhu. Tato tuhá zima trvala 114 dnů.
1666 - dne 14. Června – mezi Gersdorfem, Rumburkem a Jiříkovem byla velká průtrž mračen,
jeden proud vody šel do Sprévy, druhý do Mandavy. Spréva tou
velkou vodou vzala vše s sebou, v prostoru Mandavy od
Seifhennersdorfu až do Žitavy strhla mnoho domů. V Eibau a
Oderwitz se utopilo 18 lidí.
1695 - byl to špatný rok, léto
chladné a mokré. Mezi 2. a 4. červnem byly tak silné noční
mrazy, že pomrzlo mladé obilí a v zahradách ovoce a
zelenina, mráz se opět vrátil už 25. srpna a k tomu všemu už
15. - 17. září - sněžilo. Podzim už byl naopak teplý a
příjemné počasí vydrželo až do Vánoc.
1680 - dne 7. ledna - velká
vichřice zbořila nově postavený větrný mlýn na Müehlbergu v
Kottmarsdorfu.
1703 - 13. prosince řádila
hrozná vichřice, která způsobila velké škody, které byly
největší v Neugersdorfu.
1715 - 10. února řádil orkán s
blesky a hřměním. Toto bylo spojeno se zemětřesením???.
Vichřice trvala skoro 8 dnů.
1718 - dne 12. února byl takový
nečas, že vichřice vyvrátila až 1000 stromů na Tannenbergu u
Wachschenke v Gersdorfu.
1720 - dne 15. července přišla
strašná bouřka s krupobitím. Kroupy byly velké jako slepičí
vejce a celá úroda byla zničena.
1723 - dne 26. června při
krupobití vznikla povodeň v okolí, voda se dostala do
světnic, kde stoupala až k lavicím.
1739 / 40 - byla největší zima
století, možná celého tisíciletí. Zima začala 24. října a
trvala nepřetržitě až do června následujícího roku.
1754 - bylo hrozné sucho protože
8 týdnů vůbec nepršelo. Dobytek musel ještě na pastvy až
týden před Vánoci.
1762 - opět zavládlo velké
sucho, protože teprve 2. června pršelo poprvé v roce.
1765 - dne 17. května přišlo
velké krupobití. Největší stromy byly rozštípány. Koroptve a
zajíci leželi mrtvi v polích.
1782 - v tomto roce byla taková
vedra, že louky a pole uschly.
1784 / 85 - sdělují nám o velké a
tuhé zimě s velkým množstvím sněhu. Sníh ležel 2 - 3 lokty
(1 - 1,5m) vysoko a zůstal ležet až do dubna následujícího
roku. Mnoho cestujících na cestách umrzlo.
1785 - dne 29. července přišla
taková průtrž mračen, že udělala velké škody v Gersdorfu a
okolí.
1791 - dne 2. srpna - zrovna o
pouti byla taková velká bouřka, že vítr převrátil poutní
stánky a odkryl střechy, lámal na 3 lokte (1,5m) silné
stromy skoro na třísky. V Kottmarsdorfu povalil oba větrné
mlýny. Velké krupobití zničilo celou úrodu. V lese u
Kottmaru padlo na 3000 stromů.
1804 - dne 14. června přišly
deště, pršelo mnoho dní a vznikla taková povodeň, že v Ebersbachu a okolí to zničilo cesty a mosty.
1811 - byl večer 28. července v
18:3o hodin, když přes Jiříkov přešla silná bouřka a město
postihly velké záplavy z přívalového deště. Hromy, blesky,
vichr, déšť a trvalo to vše několik minut. Veškerá úroda
obilí a ovoce doznala velkých škod.
1812 - 15. listopadu zde byl
pozorován přírodní jev: polární záře.
1827 - v lednu a únoru bylo
hodně sněhu a stále vládla nepřetržitá zima s mrazy až -27
st. C.
1829 - dne 15. dubna - byla tak
silná bouřka jako ještě žádná v tomto století.
1829 / 30 – zima byla velice
krutá. Od 2. listopadu až do 27. února následujícího roku (4
měsíce) vládla velká zima s mrazy až - 26 st. C. Tato zima
měla být nejtvrdší zimou celého 19. století. Dne 28. února
začala doba tání, při kterém vznikly velké škody.
1830 - dne 25. května jsme zde
měli velmi zajímavé a přitom hrozné divadlo tornáda.
1833 - 18. prosince se strhl v
17.00 hodin odpoledne takový vichr, že stačil během chvíle
vyvrátit v okolních lesích tolik stromů, že se nemuselo
několik let těžit. Vichr byl tak silný, že ohnul kříž na
věži kostela sv. Jiří do pravého úhlu. Vichr trval až do 5.
hodny ranní následujícího dne.
1839 - dne 13. června se večer
přehnala od západu bouřka s krupobitím, kusy ledu těžké 5 –
12 lot (80 - 200 g) a vznikly velké škody na domech, oknech
a polích.
1840 - v pátek 13. března toho
roku v podvečer postihla městys Jiříkov silná vichřice
doprovázená bouřkou a hustým sněžením. Na tuto dobu dosti
ojedinělý jev. Blesky osvětlovaly temnou oblohu takovou
intenzitou, že chvílemi bylo vidět jako ve dne. Počasí, že
by ani psa ven nevyhnal. Všichni se krčili doma a ve zlé
předtuše se modlili k Bohu. Vždyť skoro na den přesně, 15.
března 1838 před dvěma lety, vypukl ve Šluknově ten hrozný
požár. Jeho záře prý bylo vidět z některých míst Jiříkova.
Kolem osmé hodiny se zdálo, že bouře polevuje. Najednou
proťal tmavou oblohu obrovský blesk a s ohlušujícím hřměním
udeřil do vrcholku kostelní věže. Dubový kříž na jejím
vrcholu se okamžitě vzňal. Ve vichřici, která opět nabyla na
síle, z něj sršely jiskry, až se zdálo, že celá věž svítí.
Nádherné a hrůzné zároveň. Ohněm stravovaný kříž se v tom
vichru houpal ze strany na stranu, až se ulomil a ještě
hořící dopadl na zem. Hodinu po úderu blesku se oheň dostal
už i pod oplechování věže.
1840 / 41- mimořádně silná zima
s dlouho trvajícími mrazy až -30 st. Celsia. Na chřipku
zemřelo mnoho lidí.
1842 - tento rok byl nadprůměrně
teplý. Teploty až 35 st. Celsia vysušily louky, prameny a
studně vyschly, obilí bylo nízké a začaly jej žrát housenky.
Neurodily se ani brambory. Pouze ovoce bylo dost 30. srpna
bylo v Labi tak málo vody, že vylezl opět tzv. Hladový
kámen.
1846 - celá zima bez sněhu. Lidé
v měsíci únoru sázeli brambory a vyseli oves. O Velikonocích
to bylo jako v květnu a kvetly květiny.
1848 - v prosinci bylo teplo
jako v létě a to tak, že lidé chodili bosi.
1851 - dne 20. a 21. listopadu v
naší krajině řádila sněhová bouře jako žádná jiná v tomto
století. Mnoho lidí přišlo o svůj život.
1860 - Tento rok po
dlouhotrvajícím dešti, zaplavil jiříkovský potok opět sklepy
v blízkosti stojících domů. Na Svatodušní svátky (přelom
května a června) zavládl silný mráz se sněhem. Při slavnosti
střelců ve Starém Gersdorfu stál sněhulák na střelnici.
1863 - dne 14. července bouřka a
silné deště přinesly Ebersbachu a okolí zase povodeň.
1868 - dne 3. června odpoledne k
nám přišla obzvláště silná bouře, velmi mnoho blesků uhodilo
a zapálily několik domů. V Neugersdorfu usmrtil blesk dva
lidi. Dne 7. prosince přišla opět velká vichřice, která
demolovala střechy, velmi poškodila lesy, zničila a
rozlámala jednotlivé stromy, jiné vyvrátila. Dokonala také
zkázu věže jiříkovského kostela. Dne 4. adventu (poslední
neděle před Štědrým dnem) začala strašná sněhová bouře a
trvala několik dní. Vánoční doprava byla zastavena. Sníh
ležel několik metrů vysoko. Mnoho osob nepřežilo toto
sněhové počasí.
1870 - také v našem městě bylo
vidět úplné zatmění slunce, které bylo viditelné pro
obyvatele Evropy, Blízkého východu, Severní Afriky a
Severovýchodní Ameriky. U nás nastalo 22. 12. ve 12:08 hodin
a skončilo ve 14:50 hodin.
1874 - byl rok bohatý na úrodu
brambor a ovoce. V budově Střelnice, byla uspořádána místní
společností zahrádkářů velká výstava ovoce, na které bylo
vystaveno na 300 nejušlechtilejších odrůd.
1890 - ten rok postihly záplavy
v celou Evropu, nevyhnuly se ani našemu městu a tak dne 23.
a 24. listopadu prožil Jiříkov přívalové deště se záplavou.
1892 - byla velká vedra ve 2.
polovině srpna (až 31 st. C). Deště začaly začátkem září,
ale hladina vody nekulminovala.
1893 - naopak tento rok byla velká sucha a byl nedostatek
vody.
1894 - dne 14. - 15. 3. napadlo tolik sněhu (zprávy uvádějí
že 2-4 lokte, 1-2m ), že byl zastaven provoz na silnicích,
cestách a na železnici.
1895 - opět napadlo v 1. polovině roku mnoho sněhu. Ovšem v
létě 1. července padaly kroupy o váze až 10 dkg, což
způsobilo škody na zemědělských porostech a na domech, které
navíc byly v dolním Jiříkově zaplaveny.
1897 - dne 21. a 22. května způsobila průtrž mračen záplavy.
Bylo zatopeno mnoho domů, náměstí a dolní Jiříkov. Byly
velké škody na majetku. Tento rok však přišla velká voda
ještě 18. července, kdy se strhl velký déšť 29. 7. průtrž
mračen a zátopy (také v celé Evropě) v Čechách tehdy škody
za 13 milionů zlatých, obec Jiříkov vyčíslila škody na
3.000,- zlatých. 30. 7. obyvatelé dolního Jiříkova v 6:00
ráno museli uprchnout před náhlou povodní, zaviněnou
protrženou hrází rybníku, který neudržel vodu z předešlé
průtrže mračen. V 10:00 dopoledne voda klesla, ale odpoledne
v 17:00 začala opět stoupat. Večer ve 21:00 měla voda v jiříkovském potoku nejvyšší hladinu. Po oba dva dny
velice pomáhali
lidem hlavně v dolním Jiříkově místní dobrovolní
hasiči.
1898 - zima byla mírná a rok byl bez vodních pohrom.
1899 - ve dnech 6. května, 5., 6. a 16. července byly velké
záplavy v Jiříkově, které způsobily velké škody na majetku.
1901 - mnoho sněhu a tuhá zima. Mrazy zapříčinily umrznutí
mnoha lidí, ptactva a zvěře. 13. srpna velká bouře s
přívalovým deštěm, který zapříčinil opět vylití vody z
místního potoka a tato zatopila náměstí a dolní Jiříkov,
kulový blesk v domě č. p. 521...
1902 - léto studené a malé zátopy z častých dešťů. Zima opět
velmi studená.
1904 - od 3. 7. nezapršelo a nastal velký nedostatek vody v
části Čech. Řeky vysychaly a jiříkovský potok byl také bez
vody. Labe v Děčíně mělo tak málo vody, že byl opět vidět
tak zvaný Hladový kámen, který byl osazen při vyschnutí Labe
v roce 1400. Hladový kámen měl do této doby zapsány sucha
(byl viděn) v letech 1417, 1707, 1842, 1876, 1892 a nyní v
roce 1904. Na lukách nebyla tráva a musely se vybíjet stáda
dobytka. Pršet začalo až v říjnu.
******************
Vložená poznámka:
1905 - dne 3. srpna uspořádal tělovýchovný spolek na Butterbergu (Vyhlídce) u nové restaurace NOVÝ SVĚT, majitele
Neumanna 1. lidovou pouť. Hlavní atrakcí bylo opékání
velkého býka. Ten byl zavěšen na zhotoveném lešení nad
čtyřmi pánvemi, ve kterých bylo rozžhavené dřevěné uhlí.
Uprostřed byla nádoba, do které odkapával vytékající tuk.
Býkem se muselo stále otáčet, až bylo maso upečené a poté se
servírovalo přítomným v porcích za 1,-rakouskou korunu.
Návštěvníků bylo na této první pouti asi 5.000, ale jestli
se na všechny dostala porce, není známo.
******************
1905 - dne 18. května ničivé krupobití postihlo náš region a
trvalo 20 minut. Ledové kroupy velké 10 - 22 mm zůstaly
ležet až do druhého dne.
1906 - mimořádná a velká horka v letních měsících.
1907 - Období silných dešťů od 3. června. Potom opět přišla
velká vedra, která zakončilo 6. srpna silné krupobití
trvající čtvrt hodiny, kdy padající kusy ledu měly velikost slepičích vajec. Před tímto krupobitím obloha najednou
zčernala a bylo takové ticho, že bylo slyšet vzdálené šumění
od Království, odkud krupobití přišlo. Pokračovalo přes
střed Jiříkova na Filipov, přičemž Aloisov a Rumburk byl
této pohromy ušetřen. Ještě hodinu po této živelní pohromě
ležely všude vrstvy ledu, které dlouho roztávaly. Škody byly
tak velké, že nešly ani vyčíslit.
1911 - tento rok bylo tak velké sucho, že bylo uspořádáno
velké procesí od jiříkovského kostela do Filipova a prosil
se Bůh o seslání deště. Avšak i podzimní dny, které převážně
bývají s dešti, byly tento rok nebývale horké a pouze v noci
poklesly teploty tak prudce, že se objevovala ráno jinovatka
a přes noc byl místy mráz, aby příští den byl opět horký.
1912 - celý leden až do konce února byly velké mrazy. Ty
povolily až začátkem března. Ve čtvrtek 13. června a ve
čtvrtek 20. března byly velké bouřky a průtrže mračen a
přívalové deště s krupobitím, vyhlášené jako největší od
roku 1897. Vznikly obrovské škody na domech, polích a to
opět hlavně v dolním Jiříkově.
1913 - v tomto roce byly velké bouřky 19. května, 27. května
a 3. června. Byly doprovázeny přívalovými dešti a krupobitím
a opět nejhůře dopadli Dolní Jiříkově.
1916 - počasí v tomto předposledním roce konce 1. světové
války bylo hlavně pro obyvatele Jiříkova velmi
problematické, především co se týká zásob potravin. Protože
rok to byl velmi deštivý a doslova se mu říkalo dlouho
„mokrý rok“. Při silných deštích byla úroda obilí velmi
slabá a tak se z tohoto roku stal i rok hladový. V tomto
roce byl také zaveden poprvé letní čas, který platil od 1.
května.
1917 - v tomto roce byla naopak
velká vedra, která se držela celé léto. Deště však byly v
normálu.
1920 - dne 28. června přišlo
opět od Království velké krupobití a přívalový déšť, který
zničil na polích i v zahradách obilí a ovoce. A opět Dolní
Jiříkov byl zatopen a lidi přišli o majetek.
1921 - zima proběhla v normálu a
rovněž tak jarní měsíce byly obyčejné. Zato léto bylo opět
horké a dokonce tak horké, že tráva nerostla a obilí bylo
malé.
1928 - dne 6. července řádil v
našem regionu hrozný nečas a způsobil ohromné škody.
1929 - nastala velmi krutá zima,
11. února poklesly mrazy na mínus 35 stupňů a dokonce i
dráha byla nucena na více jak měsíc omezovat provoz vlaků.
1930 - dne 27.10. povodeň (dochované
fotografie)
1931 - zima je mírná a mrazy
žádné velké. Zato sněhu je všude dost.
1932 - dne 14. července po půl šesté odpoledne se přihnala
veliká bouřka od Žitavy a přívaly deště trvaly více jak tři
hodiny a povodeň zaplavuje celé údolí Sprévy. Voda se valila
i na nové nádraží v Jiříkově a celé jej zaplavuje. Voda
poničí i náspy s kolejemi.
1944 - dne 22. března silně sněžilo a pro závěje byla
doprava úplně ochromena.
1947 - sucho bylo velké po celý rok v celém regionu. Byl
velký nedostatek vody.
1956 - koncem ledna jsou velké mrazy až -30 stupňů Celsia a
to trvá až do konce února. Jaro je chladné a stromy začaly
kvést až 1. června. Ovšem jak jinak, když stále pršelo.
1962 - jaro je letos velmi chladné. Teploměr klesá ještě v
červnu v noci na 0 stupňů Celsia.
1963 - zima je tuhá a napadlo plno sněhu.
Dne 18. září (dochované fotografie) je k večeru zataženo a
během noci je velká bouřka s přívalovým deštěm a mezi 5 a 6
hodinou ranní se jiříkovský potok změnil v dravou řeku a
náměstí připomínalo spíše jezero., Je zatopeno mnoho domů u
potoka a níže položených a byla také přerušena dodávka
elektřiny do města. Cesty jsou vymlety do hloubky, hráze
rybníků protrhány. Dokonce jsou zastaveny i místní továrny.
Škody na majetku soukromém i obecním jsou obrovské. Tři dni
čistilo několik místních hasičských jednotek zaplavené
studny a sklepy, domy, aby zajistily ty nejnutnější potřeby
pro lidi zasažené povodněmi.
1964 - dne 30. května se má
konat na místním hřišti okrsková spartakiáda avšak pro velké
deště je odvolána a koná se až 6. června. Zima je naopak
mírná.
******************
Vložená poznámka:
1964 - 28. května se koná opět po mnoha letech Tradiční filipovská pouť. Pořádá ji Kulturní komise národního výboru
Jiříkov, kterou vede Zdeněk Bárta. Organizačním vedoucím
poutě je Josef Eder.
******************
1967 - velké mrazy komplikují budování nového přívodu pitné
vody z přehrady ve Chřibské a budování prvních čtyř
panelových domů na ulici generála Svobody.
1968 - začátkem ledna napadlo velké množství sněhu a
následně přišlo velké oteplení s deštěm. Jiříkovský potok
začal velmi rychle stoupat a u mostů se začaly kupit kry a
na několika místech hrozilo zaplavení. Za velkého úsilí
hasičů a dobrovolníků se podařilo město ochránit.
Dne 19. června krupobití zničilo za pouhých 20 minut místy
celou úrodu. Nebylo ani poznat, že na polích stála předtím
řepa.
1973 - zima tento rok začala velmi mírně.
1974 - dne 7. - 8. 12. povodeň (dochované fotografie)
1976 - mrznout začalo v tomto
roce až v únoru. Ovšem ještě 29. dubna byl naměřen malý
mrazík -4 stupně Celsia. Ovšem v létě se vyšplhal teploměr
až na 30 stupňů Celsia.
1977 - v dubnu napadlo přes 20 cm sněhu a celý květen byl
velmi chladný. Pomrzly i květiny na zahrádkách. Zato
prosinec až do konce je abnormálně teplý.
1978 - dne 7. srpna město postihla opět povodeň. (dochované
fotografie) Toho dne spadlo mnoho vody a tudíž potok
vystoupil z břehů a hrozilo zatopení Dolního Jiříkova.
Naštěstí pro město byly některé rybníky vypuštěny a vodu
zadržely. Vichřice vyvrátila mnoho stromů, poškodila střechy
a el. vedení.
1979 - z 31. prosince roku 1978
na 1. ledna tohoto roku nastal velký pokles venkovních
teplot. Do rána to byl tak obrovský skok dolu, že praskalo,
zvláště v místních továrnách nezateplené vodovodní potrubí a
i v rodinných domcích měli lidé co zachraňovat a následně
opravovat. Tento rok byl také opět zaveden zimní a letní
čas.
1980 - březen je studený a květen také. Je velké sucho.
Dne 30. července (dochované fotografie) kolem 15:00 přišla
velká bouřka a přívalový déšť a to dokonce ze dvou stran
najednou, od Rumburka a Šluknova. Po předchozích deštích
byla půda zcela rozmočená, a protože spadlo v bouři velké
množství srážek, toto již nestačil pobrat a silně se
rozvodnil. V 16 hodin už byl vyhlášen poplach a na pomoc
vyrazilo několik hasičských jednotek a místní jednotka
vojska, pomáhali při evakuaci a zachraňování lidí majetku a
také zvířat. Zatopeno bylo celé náměstí. Voda tekla od
rybníka Mexiko po cestách i silnici. Z druhé strany od
rybníka Duhák voda protékala i chodbami domů a rozlévala se
na náměstí, kde bylo vody vysoko nad kolena. Zaplaveno bylo
94 domů a 35 bytů a více jak 70 studní. Voda pronikla do
holičství, garáží a dílny Stavebního podniku, drogerie,
železářství... Ušetřena nebyla ani samoobsluha u škol. Půda
byla tak rozmočená, že při větru kořeny neudržely stromy a
ty se nakláněly a některé se dokonce zcela vyvrátily. Voda
opadla až po 21. hodině. Celková škoda byla vyčíslena kolem
4 milionů Kčs a svým rozsahem byla asi ta největší, co kdy
město Jiříkov postihla.
Dne 2. listopadu napadlo hodně sněhu a začalo dost mrznout.
Ovšem všeho do času. Vánoce jsou naopak zelené a teplé.
1981- ve dnech 18. - 20. července se opět Jiříkov dočkal
povodně. Je zaplaveno 47 domů a nastává sčítání škod. Je to
rok po velké záplavě a je to tu opět. Stále se mluví o
regulaci jiříkovského potoka. V zimě není sníh a jsou
holomrazy. Vánoce opět bez sněhu.
1983 - je nestálé počasí. Protože v minulých letech napadlo
málo sněhu, studny jsou někde i suché. Je nedostatek pitné
vody (hlavně ve Filipově). V létě je velmi velké teplo a
vánoce opět bez sněhu.
1984 - od druhé poloviny května se začíná oteplovat a přesto
červen a červenec jsou chladné měsíce. Podzim je krásný, ale
v noci z 23. na 24. listopadu přichází veliká vichřice,
která láme stromy, poškozuje střechy domů. V lesích jsou
veliké polomy. Divoké husy táhnou na jih teprve 15.
prosince.
1985 - přes léto byla velká vedra. Teplota stoupá až na 30
stupňů Celsia v červenci. V zimě začíná naopak pěkně mrznout
a teploty klesají až k -20 stupňů Celsia. Vzniká chřipková
epidemie.
1987 - v tomto roce velké množství sněhu, který se držel až
do poloviny března. Přitom v únoru byl mrazy až -25 stupňů
Celsia.
Dne 15. června okolo 17. hodiny přišla velká půlhodinová
bouřka, při níž se voda rozlila po ulicích a zatopila
několik sklepů. Bouřilo tak, že blesk rozpůlil v Tylově
ulici velký strom. Velké teplo asi zapříčinilo vznik
kulového blesku v domě na šluknovské ulici. Spálil
elektrickou instalaci, televizor a čerpadlo vody. Na Štědrý
den bylo teplo až + 12 st. Celsia a to vydrželo až do Nového
roku 1988.
1995 – i v tomto roce se v létě vylil jiříkovský potok,
avšak kromě několika fotografií se nedochovaly žádné záznamy
1999 - v březnu postihly město
dvě menší záplavy a červenci postihla po deštích záplava Filipov, který býval tohoto ušetřen. Voda zalila mnoho
sklepů a studní.
2010 - v pondělí 24. května (dochované fotografie) se
prohnalo městem velké krupobití, kroupy byly velké okolo 10
mm a některé až 25 mm. Sice to pomlátilo úrodu, ale měli
jsme štěstí a zachytili jsme to jen okrajem, Rumburk a
Varnsdorf takové štěstí neměl a tam padali kroupy o poznání
větší.
Dne 7. srpna odpoledne 14:00
přišla opět povodeň. (dochované fotografie) Ráno se zatáhlo,
silný a prudký déšť. Voda se valí z polí a vyšších poloh.
Rozlévá se po zahradách. Potok nestačí vodu pobrat a rozlévá
se po okolí. Náměstí je zatopené, domky, sklepy hl. v dolním
Jiříkově. Velký nápor vody byl v ul. Rumburská, Pražská a
Brněnská. Takové počasí bylo v celém šluknovském výběžku.
2012 - začátek února je
dosti chladný, mrazy několik dnů klesají k mínus 25
stupňů C.
2013 - nebývale studený a mokrý
konec května a začátek června.
Poklidné nedělní poobědí 9. června 2013 (dochované
fotografie) narušilo náhlé potemnění oblohy a tak ve 13:15
se rozsvítilo pouliční osvětlení a to už věštilo něco
nepěkného. Ale to, co nám připravila matka příroda, by v
následující hodině nikdo rozhodně neočekával. Chvilku před
půl druhou se spustil déšť, který postupně zesiloval a
přecházel v silnou bouři s krupobitím. Jak se postupně
zvyšovala intenzita bouře, úměrně se zvyšovala i velikost
krup a už ve 13:35 padaly kroupy až o velikosti 25mm a
slepence malých přesáhly i 30mm a to tak že vše pokryly
souvislou vrstvou. Toto ledové běsnění odnesly skleníky,
zahrádky a střechy, ovšem nejvíce naše auta, kterým se
karoserie ozdobilo mnoho stovek důlků po kroupách, některým
i 950. Kolem 13:36 přestaly padat kroupy a postupně ustával
i déšť. Bouře, která přišla od severozápadu z lesů nad
Královstvím, postoupila dále k soudům do Ebersbachu a Neugersdorfu,
kde řádila stejně krutě.
Velmi deštivý začátek června,
zapříčinil, že půda nebyla schopna už pojmout sebemenší
množství srážek a do toho spadlo během asi dvaceti minut 52
mm srážek (měřeno v metrologické stanici v Ebersbachu) a k
také ještě souvislá vrstva krup. Na polích kolem města byl
zasetý mák a tato plodina má velmi malou zadržovací
schopnost a tak voda spláchla z polí obrovské množství půdy
a takto špinavé řeky se draly jednotlivými částmi města a
zalily vše, co jim stálo v cestě. Jak se valila špinavá voda
do našich zahrad, domů, tak po některých cestách se dalo
jezdit i lodí. A tak co nezničily kroupy, bylo ohroženo
vodou a blátem. Voda v jednotlivých částech města
kulminovala postupně po toku jiříkovského potoka. A tak
nejdříve byly vytopeny a zaplaveny výše položené časti města
a to již v průběhu bouře. Voda kulminovala postupně po toku
potoku, na náměstí to bylo okolo 15:05, kde se sešly dvě
záplavové vlny z horního a Starého Jiříkova po toku Jiříčky
a Nového Jiříkova z rybníků. Za náměstím je již koryto
potoka velmi regulováno a rozšířeno a tak bezproblémově
pojmulo tyto přívaly. Nejvíce postižen byl však horní
Jiříkov, kde koryto potoka je jen minimálně regulováno, také
rybníky v této části města zcela zpustly a jsou nefunkční. V
minulosti se také rozorali remízky, odvodnili se mokřiny a
krajina tak velmi ztratila ze své schopnosti zadržovat vodu
a my tak sklízíme plody „práce“ nás a našich předků…
| |
 |
|
|
|
Hráz a stavidlo bývalého
rybníka "Skramušák" |
|
 |
| |
Pohled na pole pod Skalkou, které bylo před povodní
oseté mákem |
|
Z dochovaných materiálů zpracovali Petr Wittgruber, Josef
Eder, Veronika Račanská, Zdena Kubíčková, Wolfgang Fiedler,
Jana Marschnerová. Použité fotografie Petr Wittgruber, Josef Buřil,
Vladislav
Kočí,
Hasiči Jiříkov a kroniky…
Poznámka: uvedené informace z dobových kronik je třeba brát
s určitou rezervou :-) a tak pokud máte konkrétní podložené
informace, klidně mi napište.
|
